Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Emigranti (Utvandrarna) je nejoceňovanějším snímkem režiséra Jana Troella. Je adaptací historického románu Wilhelma Moberga Vystěhovalci. Ve filmu jsou zachyceny osudy lidí, kteří se rozhodli opustit rodné Švédsko a hledat lepší život v Americe. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a někteří se ani příjezdu do vysněné země nedočkali. Film přinesl výborné herecké výkony Maxe von Sydowa, Liv Ullmanové, Allana Edwalla, Monicy Zetterlundové či Eddieho Axberga. (JimJam)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (32)

faana21 

všetky recenzie používateľa

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Realistický pohled na život prostých lidí ve Švédsku v polovině 19.století, takřka naturalisticky vykreslená cesta přes oceán do Ameriky a opět důvěryhodně podaná částečná deziluze po příchodu do Států. To vše zaštítěné výborným obsazením, v jehož čele stáli Max von Sydow a Liv Ullmann. Ale má to tři hodiny a to je prostě strašně moc. Já nemám nic proti sáhodlouhým filmům, ale musí mít co nabídnout. Tady jsem místy usínal, občas jsem si musel dát přestávku a občas to úplně vypnout a vrátit se k tomu až třeba po dvou hodinách. V kuse se to prostě nedalo. 60% ()

Reklama

laik_60 

všetky recenzie používateľa

Mobergových Vysťahovalcov som čítal niekedy v polovičke sedemdesiatych rokov. Vtedy krátko po „dobe normalizácie“ bolo skoro zázrakom, že sa v kníhkupectvách objavil okrem Brežnevovej „Malej zemi“, či „Celine“ objavil aj takýto románový skvost. Veď sa tá kniha ani dlho na pultoch neohriala. Pamätám si ako som priam hltal túto viac ako päťstostranovú knihu hltal dlho do sobotňajšieho rána a ten víkend som doma skoro nič doma nerobil. Vtedy sa dali knihy (najmä ak niečo čitateľovi dali) čítať dlho, veď v telke sa okrem športových prenosov toho pozerať veľa nedalo. Film Emigranti (ako aj jeho druhá časť – Nová zem) mi až neuveriteľne oživil spomienky na túto knihu, ktoré m naopak zase viac obohatili zážitok z filmu. Keby sa dalo navrhol by som to aj ďalším divákom, Urobte si taký krátky „švédsky týždeň“ . Zájdite si do knižnice, popozerajte po antikvariátoch a siahnite po knižnej predlohe a potom hoc aj vzápätí si pozrite film. Pocítite ako vás to vtiahne do deja , ako sa zrazu stanete tými jednoduchými blonďato ryšavými a pehavými Švédmi, túžiacimi odísť z krajiny ktorú hoc tak milovali im nič neposkytovala len zimu hlad biedu utrpenie a takmer žiadnu slobodu. Krajinu kde sa „môj Pane“ hovorilo od kráľa počnúc až po posledného nafúkaného pastora miestnej cirkvi končiac. Preto niet divu že túžili po niečom, kde by mohli žiť slobodne z práce svojich mozoľnatých rúk. Sledovať osud Karla a Kristíny, ktorých tak nádherne zahrali Max von Sydow a Liv Ullmann je filmovým zážitkom na ktorý sa dlho nedá zabudnúť. Od samého počiatku cez cestu na mori kedy s nimi spievate krčíte nos nad puchom podpalubia, či vraciate od morskej choroby počas búrky , až po trmácanie sa nekonečnou cestou do Minesoty, stavbu domov, prvé oračky „konečne vlastnej zeme“, pôrody až po samý koniec. Dnes má tento zemitý film odo mňa zaslúžených 5 b. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Utvandrarna je super film, opat nieco pre artoveho divaka ako som ja -pomaly pnyuci dej, dejova linia nie je strhujuca, je to skor len sled volne pospajanych asociacii. Ide o jednoduchu cestu z A do B, konkretne zo Svedska do USA, a cely film sa o tom toci. To sa mi paci, najma ked si zoberiem koho sa podarilo Troellovi ako reziserovi zohnat - Maxa Von sydowa a Liv Ullmann stacia mne ako divakovi chtivehofilmu. Na lodi sa reziser venuje postavam celu hodinu, jaxom povedal, dost to suvisiu s artom, Troell mal asi rad artove filmy. Dalo sa to iste zosumarizovat na povedzme polhodinu, ale od prirodzenia som tolerantny, takze ani ta hodina nevadila. Rezisersky na urovni, ale holt, na Yngmara Bergmana jeho rezisersku genialitu ani Troell nestaci . 89 % ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Pomalé, což je ještě umocněno olbřímí stopáží čili je to pocitově dvakrát tak dlouhé, plné táhlých tichých záběrů na trpící lopotící se Švédy na zmrzlých neúrodných polích, zvracejících na přeplněné nemocemi sužované kocábce či sužované nekonečnou cestou skrze pustiny Ameriky za snem o lepším životě. Navzdory výše uvedenému to však není unylé či nudné. Především díky mnohavrstevným postavám a výkonům (nejen) dua Sydow/Ullmannová. Navíc je to nádherně natočené a naturalisticky vtahující do denní rolnické severské rutiny poloviny devatenáctého století. Největším problémem tak je střední pasáž (či chcete-li druhá kapitola) na lodi, kde místo kolovrátkové hodiny na jedno brdo stačila úderná dvacetiminutovka. Ono by vůbec nějaké to citlivé pokrácení neuškodilo. Přeci jen stopáž tři a čtvrt hodiny na ani ne tři sta padesáti stránkový román, je málokdy vídaný poměr. Je to díky tomu velmi věrné předloze a ve výsledku tedy ke své škodě až příliš ilustrační; jakkoli nepopiratelně dobré. ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (2)

  • Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama