Nedotknutý

Hodně zajímavá ústřední myšlenka a počátek celého příběhu naznačují potenciál, který je ale nakonec nevyužit a nedotažen. Při prvním zhlédnutí silněji působí mysteriózní atmosféra a pár silných scén (běh lesem, jizva na hrudi policistky…), ale při druhém zhlédnutí je najednou vidět spousta nedostatků. Nezkušený režisér to prostě neutáhl. I tak je to ale film, který má tak zajímavou myšlenku a má několik tak silných scén, že jsem si jej pamatoval mnoho let a myslím, že nakonec stojí za vidění. (01.05.2010)

Zaujímavý nápad a nemenej pútavé spracovanie. Ak je osud tým čo nás ženie vpred, čím je potom šťastie? Zahráva sa s nami, občas na nás sadne (skvelá metafora s veľkou "kobylkou") a občas nás iba tak opustí. No je to naozaj tak? Nie je naša cesta už daná a šťastie je potom iba sladké slovíčko, za ktoré mnohé skrývame? Našú lásku, bolesť, stratu.... Intacto ponúka práve tieto otázky a pri pozeraní som si uvedomil, čo ak som aj ja nedotknutý.... (17.02.2011)

Je velká škoda, že se tak slibný thrillerový námět, který mohl být použit téměř v jakémkoli žánru (hlavně sci-fi by mu slušelo nejvíc), rozmělnil v překvapivě nezajímavém dramatu, kde si divák může nechat jen zdát o zajímavých charakterech. Vysloveně mě vytáčel scénáristův odosobněný přístup k postavám po celou první polovinu, v jejímž důsledku už mi pak katarze nepřišla jako vyvrcholení, ale spíš jako vysvobození z nudy. Ze zkušenosti dobře víme, že ve španělských podmínkách může vzniknout dobrý mysteriózní nervák, ale tenhle případ to rozhodně není. (24.03.2007)

Intacto v žádném případě nebylo nudné. Váhal jsem s plným hodnocením, ale musím režisérovi vytknout občasnou nesrozumitelnost díla, která dost mátla. A mám pěknou příhodu: několik minut poté co jsem film začal včera v noci sledovat se ozvala před naším domem obrovská rána, zablesklo se a začala hořet trafostanice. Zavolal jsem hasiče a zjistil jsem, že z elektriky nefunguje vúbec nic (celý dům), jen PC na kterém jsem Intacto sledoval a světlo na chodbě, takže jsem mohl sejít po schodech před dům. Že bych měl štěstí? (14.06.2005)

Po druhej repríze musím zmeniť na plnú. Po treťom pozretí mi to ako keby celé zacvaklo. A nemôžem zhodnotiť inak ako že to je (hlavne) dokonalo a komplexne napísané. A o atmosfére ani nehovorím, lebo práve tá ma donútila k reprízam a ktorej tým pádom vďačím za stopercentný filmový zážitok. Beh cez les, beh cez diaľnicu, modlyvka, či obrátená ruská ruleta mi ostanú v hlave asi navždy. (10.11.2019)