Sador, vládce vesmíru

Mezi filmy přiživujícími se na úspěchu "Star Wars" ční Rogerem Cormanem produkovaný "Sador, vládce vesmíru" jako zábavný, ale překvapivě i sebeuvědomělý meta brak. Všichni vědí, že Lucas si zásadní prvky vyprávění vypůjčil od Akiry Kurosawy z "Tři zločinci ve skryté pevnosti", takže tentokrát tvůrci sáhli rovnou po mistrově největší klasice, "Sedmi statečných", teda "Sedmi samurajích" ;). Své vzory nikterak neskrývali a tak se ústřední planeta jmenuje Akira a v hereckém obsazení dokonce figuruje Robert Vaughn ze "Sedmi statečných", který takřka doslovně kopíruje svou postavu z klasického westernu. Vedle toho "Sador" pobaví jako naivní báchorka spíchnutá za pár šupů, která namísto epičnosti a spektakulárnosti Lucasovy ságy sází na otřepaná klišé, hrstku prvoplánových fórků, pokusy o patos a především pak na absurdní skvadru postav, které mají tvořit zdejších sedm strážců galaxie. Jejich obsazení samo je zdrojem nemalého pobavení, když ti zasloužilejší či přinejmenším ostřílenější jako Robert Vaughn, John Saxon či George Peppard jedou na volnoběh, zatímco mladí naivové jako hvězda televizní selanky "Waltonovi" Richard Thomas či v blouznivých kostýmech napasovaná Sybil Danning naopak hrají jak o život, protože si myslí, že tohle bude jejich velký průlom. Nejvíce pak překvapí chvilkové záblesky tvůrčí nápaditosti, které díky rozklíženě epizodickému vyprávění přicházejí zcela nečekaně jako například motiv se Sadorovou rukou. Hlavní slabinu filmu představují vesmírné souboje, které i přes směšně zanícené herectví všech zúčastněných prostě postrádají prostorovou koncepci, neboť Corman z prkenice nedal ani chlup navíc, aby třeba mohla být v akčním záběru víc jak jedna loď najednou. Na závěr se jako u řady jiných filmů z produkce Cormana sluší připomenout, že král báček vlastně postavil moderní Hollywood - na "Sadorovi" se za kamerou sešli budoucí věhlasný animátor Jimmy T. Murakami, John Sayles, James Horner, James Cameron či Gale Anne Hurd. (27.03.2016)

Jak je tu napsáno v jiných komentářích... Sedm statečných zasazených do Star Trek / Star Wars světa. Kouká se na to fajn. Třeba takové modely lodí jsou opravdu povedené a postavy svojí originalitou taky. V osmdesátém roce to musela být celkem pecka. Teď už je to jen slušné staré sci-fíčko, ale na čtyři to není. -"I'm from Earth. Ever hear of it?" (05.08.2009)

Statečný poslední pokus uhájit brakové teritorium před Spielbergy a Lucasy (a posléze třeba Nolany) s jejich mamutími rozpočty umožňujícími prodat kdejaký kus škváru jako zboží nejvyšší jakosti et item hlubokomyslnosti, aneb nic nepředstírající, laciná, zvrhle zábavná míchanice ze Star Wars, Star Treku, Sedmi samurajů, Sedmi statečných, Barbarelly, Venuše a sedmera pohlaví a kdovíčeho ještě, to vše s hudbou nadměrné velikosti od ambiciózního mladíka Jamese Hornera. Strávit část hradišťské filmovky s třináctiletým synátorem a střídat se s ním u výběru filmů může člověku přinést nečekaná potěšení. (31.07.2016)

Okázalý mix Hvězdných válek a Sedmi statečných, který své zdroje inspirace otevřeně přiznává. Robert Vaughn v roli najatého žoldáka budiž toho důkazem. Jenže o zábavnosti jednoho, či druhého si může tenhle kousek nechat pouze zdát. Mohou za to především neskutečně nudné bojové scény, hlavně ty vesmírné, kdy se opakují pořád ty stejné záběry a ani z nich není jasné, kdo po kom vlastně střílí. Korunu tomu všemu dodává plytký scénář, ve kterém na sebe podivně navazují špatně sestříhané scény (,,Zkusíme na ten tank shodit kameny." Střih, stejní lidé, stejné místo: ,,Kameny nezabraly." Co to jako je?) Jediné, co se dá pochválit, je slušné obsazení, kdy mi největší radost udělal George Peppard alias Hannibal Smith v roli vesmírného kovboje. (11.05.2011)

BATTLE BEYOND THE STARS je sice béčko s nadhledem, které se nebere příliš vážně, ale bohužel má též nepříjemnou schopnost zcela ohýbat čas a já si při něm zažíval momenty bolestného týrání nudou, které zjevně zažívala i hlavní "hvězda" filmu Robert Vaughan. Ten po vzoru jiných legend, které se v 80. letech nechaly naverbovat do video braku, celé svoje angažmá odehraje v sedě, kromě scény vlastní smrti, ve které leží. Moje schopnost prosledovat se téměř čímkoliv zde narazila na svůj limit a tak dokonce i v poslední minutě filmu jsem byl na vážkách zdali toto dílo dokoukám. (12.05.2017)