Noroi

Nebudu to skrývat - jsou zde přesně tři momenty, u nichž jsem se málem podělal, pomočil a proskočil stropem naráz. Dějová struktura je vcelku promyšlená, souvislosti do sebe zapadají a tvůrci věděli, jak pátrací nudu ředit zneklidňujícími informacemi a občasnými infarktovými momenty. Závěrečná cca dvacetiminutovka byla pro mou psychiku místy k nevydržení, o samotném závěru nemluvě... Svůj účel film splnil, nabízí pestrou pseudodokumentaristiku, místy napíná, místy děsí, bohužel občas i nudí. Představte si Záhadu Blair Witch, v níž někdo otočil ty stránky, které tvůrci původně nechali na fantazii diváka. Je už jen na vás, zda máte odvahu na ně pohlédnout. Nicméně nelze popírat, že to, co v klíčových chvílích rozpumpovalo můj tep do nepříčetna, může jiné nechat netknuté nebo dokonce zklamat. (20.09.2009)

Japonské horory obecně nevyhledávám. Pravdou je, že když se objeví americká předělávka japonského hororu, je to o poznání lepší. Takže jsem zvědav, jestli se i Noroi dočká své předělávky. Co se týče této japonské verze, tak mě to tolik neoslovilo, jako např. podobné filmy, které jsou vpravo dole doporučovány. Z počátku měl film díky své zajímavě strašidelné atmosféře hodně nabito, ale postupně to upadalo a dechberoucího napětí a lekavých scén tu téměř nebylo. Závěr to trochu napravil, zejména scéna v lese. Ovšem Pan Hori byl podle mě jenom pro smích, což doufám nebylo účelem. Takže ten tu byl pro mě jako rušivý element. Jo a utkvěl mi v paměti ten pán na balkóně, co si dává holuby k večeři :) Když to ale sečtu, nebylo to ve finále tak strašné, ale další shlédnutí v dohledné době rozhodně neplánuji. 60% (16.03.2012)

Noroi by celkem obstál i jako opravdický dokument. Tu dokumentární podobu trochu kazí přidaná hudba, bez ní by to bylo možná o něco mrazivější (viz Funny Games USA), ale jinak se to celkem podobalo ostatním japonským hororům - dlouho nic a konec nabušený, akorát s těmi vychvalovanými embryi jsem žádný problém neměl, protože mi připomínaly Kodamu z Mononoke :) (14.05.2013)

Zpočátku spíše lehce mysteriózní pátrání po několika na sobě zdánlivě nezávislých tajemných událostech se postupem času překlání do hororových vod a dostává nepříjemně reálný nádech, podpořený dokumentárním stylem, který pro jednou nepůsobí jako něco dělaného pouze na efekt alá Rec, nýbrž jako konzistentní a fungující forma doplňující ideálně atmosféru filmu. Velmi sugestivní zážitek, kdy mě pouze mírně zklamal ostatními vychvalovaný konec, který prostě nepůsobil až tak extra děsivě, jak by bylo záhodno a mně tak maličko chyběla závěrečná, očistně působící děsivá sprcha, jakou by mé napjaté nervy potřebovaly. (13.11.2009)

Film, kde se mi potajmu do lebky vluzuje pocit, že ještě kousek a vyděsí mě i nečekaně nasnímaný slunečný rozbřesk, je blaženstvím nebeským. Noroi takový je. A to ani těch střívek tolik nevyhřezlo. Japonci jsou zvláštní živočišný druh. Někdy mám pocit, že jejich úrovně budeme, my, západní civilizace, dosahovat ještě dlouho a stejně nedosáhneme. Prostě Japonci - něco, co by se mělo kamenovat za dokonalost. (03.06.2011)