Noroi

Japonský horor natočený dokumentární formou ala Záhada Blair Witch. Možná nemá na kvality aaa titulů tohoto žánru, ale rozhodně nabízí originální provedení, které umožní divákovi plně proniknout do děje. Závěrem možná zapomenete, že jde o film a budete mít pocit, že jste viděli skutečný dokument o velmi podivné události. (04.08.2007)

S asijskými horory mám jeden problém. Nebojím se u nich. Na doporučení jsem se tedy rozhodl podívat na tento film a lituji ztráty času. Tohle je zdechlej pokus o natočení syrového hororu, Jako někdo, kdo má režisérské cítění se divím, že má pan režisér takovou odvahu toto vůbec pustit mezi diváky. Přiznám se, já bych tak statečný nebyl. Vleče se to stále stejným tempem a správně by měl postupně gradovat. Vyvíjet se v napětí a děsu. Atmosféra je po celou dobu stopáže jednotná. Já ani nevím, co by mě zde mělo vyděsit nebo nalákat na strach. Na horor se snad dívám kvůli pocitu strachu a napětí ne? Tohle je jen nějaký pokus o něco výjimečného, co může platit maximálně na někoho, kdo nemá nakoukáno jako já. Za sympatického hlavního hrdinu dávám 1* a STOP ASIJSKÝM HORORŮM. Asiaté neumí točit horory. (02.08.2016)

Kombinace dokumentárního hororu s duchařským subžánrem nezní špatně. Obzvlášt v japonském provedení. Faktem ovšem zůstává, že režisér Koji Shiraishi klade důraz na umělé vyvolání autenticity, což je v polodokumentárním hororu pozitivní, ale už to není tolik efektivní, pokud to klade na diváka falešnými tv pořady, několikrát se opakující zprávou, že hlavní hrdina skutečně zmizel a podobnými věcmi. Kdyby Noroi vznikl před Záhadou BlairWitch, nejspíš bych se z toho posadil na zadek, takhle se jen škodolibě usmívám, ačkoliv přiznávám, že v pár momentech měl japonský film opravdu slušnou atmosféru. Navíc velkou neznámou mi je postava Horiho, jehož chování a především závěr filmu mi trochu unikl. Chápu, že v duchařském subžánru s mysteriozními prvky nemusí být divákovi vše jasné, ani to neočekávám, ale zrovna závěr filmu byl dost zásadní moment. Přesto je to lepší, než série Paranormal activity nebo spousta jiných pokusů o spojení duchařiny s blair witch konceptem, což zde relativně funguje, ale působí to spíš vtipně a nadsázku podobnou té z Lovců trollů jsem ve filmu také nezaregistroval. Mírný nadprůměr. (07.01.2012)

Tak už i Japonci se shlédli v americkém trendu hororů v dokumentárním stylu s třesoucí se kamerou. Tento žánr mám z těch hororových ráda, ovšem tento film mě zklamal. Nejhorší zabiják je stopáž (bez pár minut 2 hodiny) a strašně moc detailů a rozvrstvování dávné legendy, které je pro žánr zbytečné. Okleštit zápletku o 80% zbytečných informací, zachovat jen ono jádro, snížit stopáž na klasickou nenudící hodinu a půl a asi by to bylo hned něco jiného. (11.03.2012)

Kôji Shiraishi prostě umí Horror. Ať už jde o torture porn, kde jsem se s ním seznámil (Gurotesuku), nebo Blair Witch like strašení v Noroi. Necelý dvě hodiny na takovej film se mně zdálo fakt moc, ale nakonec to uteklo jak voda. Ve výsledku jsem to viděl na 4 *, ale pak jsem měl jít ve čtyři hodiny ráno na záchod, a působivost celýho filmu na mě dopadla na plný pecky. Scary as Hell!!! (15.01.2011)