Pád střemhlav (S03E01)

Chápu kýčovitou a přerůžovělou stylizaci, chápu a beru milionovej nápad, ale nesedla mi asi ta forma nebo to provedení - společnost je sice cele a celá postavená na hodnocení se navzájem na stupnici od 1 do 5 (trochu mi chybělo, že si tam lidi nemohli posílat Odpady, haha), ale přesto to dělaj hrozně kostrbatě obyčejnejma mobilama, hodnotěj se i za drcnutí se na ulici a přitom to ovlivňuje ne jen jejich kariéru nebo společenskej status, ale někdy doslova i jejich život. Vůbec tomu neberu ten nápad, kterej je (jako v BM tradičně) zase skvělej, možná to ale celý hodnotim trochu níž i proto, že mě strašlivě srala ta mně extrémně nesympatická protagonistka. Jinak je ale ta obecná honba za lajkama na fejsbuku a instagramech a všude možně tak zvráceně zhoubná a nebezpečná, že pro mě bude zajímavý asi cokoliv smysluplnýho, co o tom kdo kdy natočí - a tohle je samozřejmě mnohem víc než jen to..‎ Takže díl je to zajímavej hrozně, celkově mi ale nesed tak, jak bych si přál (narozdíl třeba od Walda, kterej mi ani nesed, ani mi to nepřišlo zas tak zajímavý - na BM ojedinělej případ) - za mě teda silný 3*. (05.02.2018)

Ačkoliv je hlavní myšlenka tohoto dílu nosná - to jest nenech ostatní, aby řídili tvůj život, já se obávám, že doba sociálních sítí má mnohem zrádnější aspekty. Stejně jako dříve Kierkegaard obviňoval svoji dobu z nedostatku činu a přílišného teoretizování, já naši dobu obviňuji z nedostatku činu, který je dělán beze svědků. Dnes skutečně čin, který je neviděn, jakoby neměl žádný smysl a význam. Tato dětinská snaha o pozornost by někomu mohla přijít vtipná, já v ní však spatřuji spíše veliké nebezpečí, velikou hrozbu. Protože nakonec můžeme dopadnout tak, že podstatné již nebude co činíme, ale množství lidí, kteří nás u toho vidí. Můžeme se pak dostat do situace (pokud v ní již nejsme), kdy se člověk bude při svém jednání rozhodovat spíše podle množství pozornosti, jež jeho jednání vzbudí a nikoliv podle morální hodnoty daného činu - a dobrý skutek, který bude neviděn se tak stane méně lukrativním, než ohavnost, kterou spatří milión očí... (29.03.2018)

Aktuální téma, řekl bych, že dosti závažné, opět dohnáno do extrému. Ale zpracování mi přijde takové nijaké, bez větších emocí, aby si člověk vytvořil nějaké sympatie či antipatie. Bez nějakého většího drivu, pobouření, silnějšího zážitku. I přes tyhle mé výtky to bylo dobře nastavené zrcadlo, pěkně uděláno, nenudilo to. Je to takových 70%. Chtělo to nějaký ten šok navíc. I přeš to dobrá úroveň. Howgh! (16.08.2020)

Zase raz som mal pocit, že Charlie Brooker je o krok pred nami všetkými. Vie perfektne vypozorovať trendy v spoločnosti a dotiahnuť ich do extrému, ktorý je ale až podozrivo reálny. Tento diel vzhľadom na obsah mi prijde trápne hviezdičkovať, ale tak ako každý diel ma nadchol. Chvála aj Joe Writghtovi of course. (08.02.2017)

Dost realistický pohled na nedalekou budoucnost, kdy lidé naprosto podlehli sociálním sítím a v honbě za "hvězdičkami" a "společenským uznáním" naprosto rezignovali na svou přirozenost a chovají se tak, jak si totalitní společnost žádá. Přikyvování a lezení do zadku je cestou za kladným společenským hodnocením a osoba s vlastním "nežádoucím" úsudkem je ocejchována značkou "nízkého sociálního statusu" a tím je buďto donucena k "nápravě" a návratu do "správných kolejí" a nebo je (v případě zatvrzelosti) společensky zavržena a jsou jí například odepřeny jisté jinak standardní služby nebo zakázán vstup do určitých oblastí. Bohužel je podobný obrázek již nyní k vidění například v Číně. Děsivé! 85% (20.04.2020)