Patnáct milionů meritů (S01E02)

Kritika médií, konkrétně showbyznysu a všech těch talentových soutěží. Na jednu stranu musím uznat, že v tomhle směru je to celkem chytré a rozhodně to má co říct. Být to poutavější, dokázal bych si i představit, že by se mi ta epizoda líbila. Jenže to by to muselo mít pořádně promyšlený svět. Hodně zhruba tuším, jak funguje, ale proč všichni žijí v nějakých kostkách o dvou místnostech, jestli je to nějaká postapokalyptická společnost, příroda přestala existovat a venku je k nepřežití (i přes ten poslední záběr si nejsem jistý, mohla to být jenom obrazovka), z čeho se bere jídlo, když jedinou "prací" je šlapat na rotopedu... Takhle to poselství sice chápu, ale moc ho neberu, když je zasazené do světa, který sám o sobě nefunguje. A přitom mě ten svět ze začátku dost zaujal a těšil jsem se, jak ho budu poznávat a stále víc chápat... a místo se toho dočkám utahané romantické linky, která tam sice své místo má, ale ne úplně nejlíp promyšlené. Zatím mě tenhle fenomén pořád nechytl tolik, jako skoro všechny ostatní tady, ale pokračovat budu, on je mi ten styl typu Krajních mezí/Twilight Zone poměrně sympatický... EDIT: Po týdnu zvedám hodnocení na slabé 4*, protože i přes ty mínusy to vůbec nebylo špatné a na rozdíl od ostatních mnou zatím viděných epizod Black Mirror tahle jedinná epizoda předává nějaké pořádné a inteligentně podané poselství. A vlastně je i jediná, o které můžu s čistým svědomím říct, že se mi líbila - i když je zde z první série hodnocena nejhůř. Slabé 4* (15.03.2021)

Tak tohle se hodnotí tak těžko, že už jen za to, si tvůrci zaslouží uznaní. Během té hodiny, jsem si prošel třemi fázemi: skoronuda, tvrdý přesný zásah, lehké zklamání. První třetina byla trošku nezáživná díky tomu, že nám Lyn jen pomalinku a neochotně odkrývá, jak funguje svět, kde je doveden add absurdum jakýsi kreditní systém, kde body získáváte šlapáním na rotopedu. A za ty si můžete pořídit nejen jídlo, ale třeba možnost nedívat se na určitý typ pořadu. Bez tohoto pomalejšího úvodu, by ovšem nemohla jako těžká palice dopadnout pointa, která byla velmi krutá a tvrdá...taková, po jaké jsem volal v předchozím dílu. Kdyby vše skončilo tímto okamžikem, dal bych plný počet hvězd bez váhání. Jenže ono neskončilo. Tvůrci se rozhodli, že tu krutou pointu ještě nastaví závěrem, který bude trochu cynický, nebo prostě realistický v tom horším slova smyslu. Je to škoda. Posledních cca deset minut, totiž odšouplo pocity z té první pointy bokem a místo nich nám bylo předloženo k úvaze, jestli je zkažený svět, ve kterém Blink žije, nebo spíš lidé, kteří jsou jeho součástí...potažmo Blink sám. Tak, jako k dokonalosti něco chybělo prvnímu dílu, tak tady k dokonalosti něco přebývalo. PS: Jessica Brown Findlay je jedna z nejpěknějších Angličanek, které jsou momentálně ve filmu vidět. (15.11.2017)

35748. díl Ulice, 29745. díl Ordinace, 36. sezona Superstar, 29. sezona Česko hledá něco, reklama na každém kroku. Líbí se Vám takový náhled do budoucnosti? Tak šup, pusťte si druhý díl Black Mirror s názvem Fifteen Million Merits. Při jeho sledování se budete cítit jako v ráji. Chybí tomu už jenom Krimi zprávy a Soudkyně Brambora - Lambora - ne, Barbara je správně.. Nápad vynikající, provedení slušné, ale na hodinu to vážně není. Takový hezky vztyčený prostředník všem TV stanicím typu Nova, Prima a Barrandov za jejich stupidní pořady určené pro zombie. Ani bych se nedivil, kdyby to takhle za chvíli vypadalo v Číně, kde Velký bratr nikdy nespí. Dal by za 3*, ale je to tak trefné, že zvedám na 4*. Fuj. (31.08.2022)

Tohle je na mě moc velký sci-fi. Potřeboval bych větší sondu do fungování celýho světa, odpovědi typu "protože to tak je!" mě neuspokojujou už od první hodiny matiky. Na druhou stranu, když začala Jessica zpívat, byly to nejkrásnější tři minuty celý první série. A je mně úplně jedno, jestli doopravdy zpívala ona nebo kolik minut to doopravdy trvalo. (09.09.2022)

Vzpomínáte si na ten pocit, když jste na kreditní kartě banky Virgin Money uviděli logo punkové skupiny Sex Pistols? Z tohoto dílu Black Mirror dýchá podobný zmar. Vše co je mimořádné, opravdové, alternativní, časem pohltí mainstream, a stane se z toho prázdná zábava pro masy, prostředek k vymývání mozků...Dočkáme se zde také vynikajícího, ostře ironického zpodobnění talentových soutěží (Judge Hope jako rozkošná parodie na Simona Cowella, neustále opakující fráze typu "tak tohle bylo to nej***** vystoupení, jaké jsem kdy viděl!"), a nenápadně geniálního závěru (jak píše uživatel patmull - bylo to skutečné okno nebo jen další obrazovka..?). (18.03.2017)