Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (237)
,,A tohle to tam, to jsou záhonky.“ Tuto pohádku jsem viděl podruhé v mém životě, ale můžu s klidným svědomím říct, že je to bezesporu to nejslabší, co jsem od DJC zatím shlédl. Statický příběh, natahované vtipy, spousta výplní až vycpávek. Děd Vševěd nelogicky trapně nudný, postava pocestného přinesla chabou pointu až na závěr a proměna princezny za moc nestála. Úvodní seminář se tentokrát smrskl jen na jeden příspěvek, který mi rovněž přišel podprůměrný. ()
Opět hra, které absolutně nemám co vytknout. Seminář sice krátký, ale vynikající. Pohádka nezapomenutelná, Svěrák jako Krátkozraký exceluje a ostatní to taky rozhodně nekazí, výborná je také třeba dvojrole princ Jasoň/princ Drsoň :) Hra je nabitá skvělými hláškami a vše korunuje přeměna jedné postavy v druhou přímo před očima diváka. ()
U mě tedy tahle pohádka nepropadla, spíš naopak. Tohle je přesně ta cimrmanovina, která mi sedí. Škoda jen, že nikde nejde sehnat starší verze, kde děda Vševěda hrál Jaroslav Weigel a princeznu Jaroslav Vozáb. Možná je to tím, že jsem ji viděl mladší, ale mám dojem, že byla ještě o něco lepší než ta z r. 2006. Ale jinak jsou ostatní herci fantastičtí. "A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci." ()
Naprostá krása!!!!takovou pohádku by nenapsal ani Erben,Myslim si že tahle hra je od Cimrmana v top 3-ce!Brukner jako pomatená zlatovláska je supr,Čepelka v 2roli princů jasoně a Drsoně též exceluje ale nejlepší je stejně Svěrák :-)))Myslím si že sem ho zatim zahrát líp neviděl.V pohádce najdeme nespočet nesmrtelných hlášek které nikdy nezevšední.Kdykoliv si tenhle počin pustím má nalada se opravdu mega zlepší ale to se podaří u většiny Cimrmanových her:-))) ()
Zatím jsem se nezačal pilně učit cizím jazykům, takže zrak mi stále slouží, tudíž jsem mohl vidět tuto geniální pohádku, která u dětí propadla. Společně se Záskokem patří toto legendární dobrodružství dvojčat Jasoně a Drsoně mezi moje nejoblíbenější Cimrmany, byť konkurence je velká jak Obr Koloděj. Na rozdíl od mého komentáře je tato hra vtipná od začátku do konce a divák se baví, až radostí podupává jako králík. Pokud chcete s Cimrmany začít, doporučím vám začít s tímhle kouskem, protože je dle mého nejživější a pro neznalého začátečníka nejlépe stravitelná hra. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (15)
- Jiří Menzel v jednom rozhovoru, kde vzpomínal na jeho působení v Divadle Járy Cimrmana, řekl, že hru Dlouhý, široký a Krátkozraký hrával nejradši. V představení hrával Děda Vševěda. (mnaucz)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
- Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)
Reklama