Smrtiaca nenávi2ť

Bez príbehu, bez napätia. Ducharina postavená na princípe, ktorý funguje len vo vyvražďovačkách: kopa pekných herečiek = kopa obetí. Čo strašilo v jednotke, tu nudí... Takmer všetky šikmáčske horory (PHONE, PULSE, OKO, KRUH...) pracujú s rovnakými relikviami, ale tu ani vlasy vo vani, zalepené dvere či chlapec s infantilným makeupom nefungujú... (04.03.2007)

Přejmenoval bych to. Ideální název by byl Smrtící nuda. Takhle zoufale nudný film jsem fakt letos ještě neviděl, několikrát jsem už už vstával ze sedadla a chystal se opustit sál. Slabý odvárek Nenávisti. Nepamatuju si jedinou scénu, při které by mě zamrazilo v zádech. Děj, roztříštěný do několika dějových linek, je zoufale nepřehledný, expozice vystavěná doslova hororově (bohužel jren v přeneseném smyslu slova), absolutně žádné nové nápady, jen se recykluje to, co už ze všech těch japonských duchařin známe. Na tohle jděte jen pokud opravdu nemáte v danou chvíli vůbec nic na práci a celý víkend jste strávili koukáním do zdi :-) (08.12.2006)

První Grudge měl atmosféru jako řemen a hodně nejistě se po něm šlo do ložnice spát. Pokračování jsme chtěli, a když byl potvrzen na režijní sesli opět Takashi Shimizu, byl jsem znovu s hrůzou v očích natěšený na další japonskou duchařinu, která se s nepříjemností sobě vlastní vplíží do mého obýváku. Dvojka navazuje na první díl dějem, ale to je tak asi vše. Všechno ostatní Shimizu po prvním díla zapomněl, zahodil, no prostě to tady není. Strašidelné scény jsou spíše k smíchu, děsuplný škytavý zvuk, ze kterého se nám ježily chloupky i v intimních partiích je zde téměř nevyužit a všechny atmosférické nájezdy kamer pravidelně míjí emocionálně vypjatý terč hororového žánru. Druhá nenávist selhává i u postav, které jsou nezajímavé a tři dějové linie se tak protnou aniž by vás to zasáhlo, nedej bože překvapilo. Tak silný kvalitativní propad kór od tatínka této ságy velmi zamrzí a hodně převažuju, zda mrhat časem nad pravděpodobně ještě horší trojkou. 30% (09.10.2020)

Jednička mě moc nebavila, ale měla aspoň náznak příběhu. Tady se střídavě různé postavy pohybují v několika dějových liniích po různých prostředí, scény absolutně nenavazují a lekačka střídá lekačku, aniž by se člověk byť jen jednou leknul. Celé mi to připadalo jako špatný vtip, protože jsem od začátku do konce nechápal "vo co go" a mám pocit, že to netušili ani tvůrci. (02.02.2008)

Takashi Shimizu je debil. Inak ani nemôžem začať. Natočiť cca 6 filmov o tom isto je naozaj choré. Neviem kde som to už čítal, ale bola tam jedna zaujímavá veta v nejakom podobnom znení: Takashi Shimizu sa jedného dna proste zobudil a napísal scenár na film Nenávisť a od vtedy ho tento film živí, pretože doma v Japonsku natočil dve televízne Nenáviste, potom dve filmové(+ v roku 2008 vyjde tretie filmové) potom ho ako inak zavolali do Ameriky a tam natočil remake no a teraz k nemu aj dvojku. Neviem či ho to ešte baví, ale mne stačilo vidieť jednu Japonskú verziu + tie Americké a mám celej Nenávisti až po krk. Vtedy bolo to obdobie keď leteli malé deti a hlavne malé dievčatká s čiernymi vlasmi. Kruh bol naozaj super horor i keď dvojka bola slabšia, na Nenávisť sa tiež dalo pozerať, ale iba v rámci zabitia večera. Celá recenzia: TU (09.09.2007)