Bytosť

Bytost by se dala srovnat s o rok mladším Poltergeistem, který získal mnohem známější renomé a zastínil svého podobného bratříčka. Tady je poltergeist ovšem mnohem brutálnější a zvrhlejší. Hned v úvodu zvířecky znásilní Carlu, která se po opakovaných znásilněních a málem smrtelné jízdě v autě obrátí na psychiatra. Ten se ji snaží přesvědčit, že se vše odehrává jen v její mysli a všechno si přivozuje sama. Zoufalá Carla potkává lidi z oboru parapsychologie a požádá je o pomoc..... Na trikové práci zamakal král vizuálních efektů Stan Winston. Barbara Hershey byla v roli Carly naprosto perfektní. Hudba Charlese Bernsteina rozmanitě účinkovala a hlavně ten tepající motiv, když "to" vždycky přišlo, byl ďábelský. Znepokojivé na celém snímku je, že se příběh v roce 1976 skutečně odehrál. Na působivosti projekce zapracovalo i to, že jsem Bytost sledoval ve dvě hodiny v noci za mocné a burácející bouřky. Paráda!! Doporučuju!! (03.05.2018)

Ten film je naprosto šílený, ani ne tak svým zpracováním, jako tím, že je točený podle skutečné události. Co je horšího, než bezmoc? Co je horšího, než nedůvěra ostatních? Co je horšího, než vědomí, že nikdo nemá možnost vám pomoct? Dusný a strhující horor s pěkně temnou atmosférou. Film, který nic neskrývá. (10.08.2008)

Tento starý horor mě zaujal na stránkách mého oblíbeného záhadologického časopisu Enigma. Skutečnost, že se snímek zakládá z velké části na skutečné události mě společně s tím, že jde o duchařinu zaujal snad nejvíce. Část kdy je hlavní hrdinka Carla bezradná a neví, zda se jí její zážitky zdály, nebo se skutečně děly mě velmi zaujala. Také herectví hlavní herečky bylo docela uspokojivé. Smutný je ovšem fakt, jak poslední třetinu filmu rozjedou parapsychologové svou science fiction. Na jedné straně je psychiatr, který odmítá věřit nadpřirozeným úkazům a na druhé straně zase záhada přitažená za vlasy. V jednu chvíli jsem si docela myslela, že z bytosti udělají nějakého ufona, který snad nemá co dělat. Abych to shrnula , tak to bylo poutavé, zajímavé, ale občas trochu přehnané. (18.01.2014)

Stejně pro diváka i pro hlavní postavu začíná dost drsné terorizování a znásilňování svobodné matky Carly v jejím domě jakousi zlou neviditelnou osobou nebo duchem bez varování a nekompromisně. Útoky jsou náhlé a kruté, ale naštěstí ne příliš explicitním násilným způsobem jako v dnešních filmech, ale možná že tak by to mělo ještě větší účinek. Na Carlu tohle znásilňování duchem pochopitelně nemá zrovna nejlepší dopad a po jednom z "vážnějších" útoků se rozhodne zajít za psychologem. Tady film začíná docela slušně diváka navádět jiným směrem, i když útoky dál pokračují zatímco psychologové tvrdí že to není pravda (to má i jednu vtipnou scénu na sezení Carly s houfem psychologů, kteří se po jejím odchodu baví o její diagnóze), a dokonce jsem začala opravdu trochu pochybovat jak to vlastně celé je. Ve druhé polovině ale napětí začíná dost ochabovat, protože nastupuje typická poltergeistovská část se světýlky a prskavkami a bojovnou náladou s komandem parapsychologů, což zabíjí tu zoufalou beznaděj hlavní hrdinky, která se první polovinu filmu bojí bydlet ve vlastním domě a taky to působí dost divně, když se najednou nevysvětlitelné jevy dějí jak na běžícím páse bez ohledu na to kdo je poblíž, zatímco v první polovině to ještě tak trochu hrálo na obě strany, psychologovskou a duchařskou. Tahle náhlá a výrazná proměna filmu mě dost zklamala, ale po lehce megalomanském finále přišla ta jediná poslední scéna, která nás rozsekala a za kterou si film zaslouží ještě tu jednu hvězdičku navíc, takovouhle fackou divákovi má správný horor končit aby to mělo pořádný účinek. Mělo to navíc působivý hudební motiv při útocích, ale bohužel skladatelé se u tohohle filmu moc nepředřeli, protože hudební motivy to má všehovšudy tři, úvodní skladbu na začátku a pak pištivou hudbu a tu útokovou, ve zbytku filmu je ticho. (01.01.2011)

Mne osobne nesadla škatuľka "na motívy skutočného príbehu", pretože tvorcovia sa akoby zľakli prísť s vlastnou teóriou a tak po celý čas vzbudzujú napätie a tajomno, aby nakoniec všetko nechali na divákovej fantázii. Film je zaujímavý ale skôr tým, aké témy podsúva. Takže môžeme celú historku brať ako metaforu toho, ako si udalosti vysvetľuje psychiatrická obec, ale Bytosť sa dá chápať aj ako pohľad na neschopnosť tejto obce prijať akékoľvek iné riešenie, než im káže veda. Čiže do hry sa dostáva aj vlastná pýcha, ktorá sa nedá zľúčiť so skutočným pochopením pacienta. Problém som mal trochu s tým, že sa scény viac menej len opakovali, pričom posun sme zaznamenali až vtedy, keď sa na scénu dostali paranormálni fanatici. BTW osobne si bytosť vysvetľujem ako skutočne zhmotnený strach Carly, ktorý dostal reálnu oživlú podobu. Sedí mi to viac než nejaký pekelník. (28.11.2019)