Reklama

Reklama

Středozemní moře - moře nás všech

(TV film)
  • Francúzsko Méditerranée, notre mer à tous
Francúzsko, 2014, 84 min

Hudba:

Armand Amar

Hrajú:

Gérard Darmon (rozprávač)

Obsahy(1)

Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (25)

rekkky 

všetky recenzie používateľa

Osmdesátiminutové pohlazení na duši, které je z větší části zprostředkováno pomocí záběrů z určité výšky, takže nadhled nefiguruje jen z pohledu vizuálního, ale také z pohledu doprovodného komentáře, protože historické a geografické souvislosti jsou vysvětlovány nádherně. Dalo by se říct, že pro Evropana povinná četba! Skvělé! ()

Ainy 

všetky recenzie používateľa

Už tak neskutečně kouzelné záběry života ve Středomoří pořízené dronem s vynikajícím výběrem hudebního doprovodu předčil pro mě naprosto uchvacujícím zážitkem čtený komentář Alfreda Strejčka. Chvíli jsem měla zavřené oči a zvuk jeho sametového hlasu jsem nechala pronikat do svého nitra. Hned jsem je pak otevřela, protože jsem nechtěla přijít o celkový vizuálně poslechový zážitek. Tak tohle je jeden z mnoha dokumentárních filmů, které mám moc ráda. ()

Reklama

Maynard. 

všetky recenzie používateľa

Hodně pěkný vobrázky, na který se nechalo koukat celou dobu. O zemích, který leží na okrajích tohodle "našeho" moře se toho člověk dozvěděl skutečně dost. Byla to takoá hodina dějepravy v kostce.Z některých záběrů se tajil dech, páč se krása přírody střídá s "krásou" civilizace, takže tady krásně můžeš vidět jak si žijou pěkně v panelácích jarabáci, turci, egypťáci, řeci. Né, že by to v Itálii nevo Španělsku vypadalo o hodně líp, ale tam ty panaláci sou fakt hnus. Jediný, co mi na tomhle dokumentu vadilo byly ty kecy o nábožentsví, sice sem se toho taky docela dost dozvěděl, ale poslouchat k těm krásnejm záběrům skoro pořád jen kecy o bozích mě prostě štvalo. Jinak hodně blízko k Earthu. ()

WUTEN 

všetky recenzie používateľa

Kdybych měl komentovat jen záběry, tak řeknu, bylo to fantastické. Vypravěčův hlas také výborný, je to stručné jasné ale ten obsah už není až tak pravdivý. On řekne A ale už neřekne B. Současnost se snažil trochu zkreslit, prostě neříkal objektivní příčiny, mluvím hlavně o Izraelsko-palestinském konfliktu a celkově o konfliktech v Islámských zemích. Historie několik tisíc let starou taky zmínil jako podle učebnice dějepisu (což samo o sobě je plná propagandy v dnešní době a zkreslení), zmiňuje stavby, architekturu ale nezmiňuje od koho přišla nezmiňuje národnost, původ, to se hlavně týká Egypta. Snad nám nechtěl nakecat že ty pyramidy postavili nějací pouštní negři, protože s příchodem Islámu chtěli arabské kmeny zlikvidovat všechny pozůstatky dávné historie, naštěstí to se svými klackami a košťatami nezničili. Přitom pouštní negři jsou náplavka, Berbeři tam byli dávno před nimi jsou jedni z prvních obyvatelů, ale né jenom v Egyptě, to bylo po celé Severní Africe, a o tom ani slůvko. Na konci už rozjel klasickou propagandu o uprchlících. Ukážou jednu fotku a mluví o ženách, dětech které zanechali svoje švestky někde ale na obrázku jsou jenom mladí muži, tak cca od 20 do 35 let, plný sil, mají ruce a nohy, nejsou to kripláci ale jako kripláci se chovají, dávky bych jim dal ale.... jedině z kalacha. Rozumím že všechno se nedá nacpat do jednoho dokumentu, ale snižuje to kvalitu toho dokumentu. Také nezmínil jak se rasově a nábožensky změnila Evropa, vliv migrace na dnešní kulturu protože ta je právě z těch zemí na druhém konci Středozemního moře, většina jich je ze Severní Afriky samozřejmě také z ostatních částech Afriky, ale to přece už člověk poznal sám když se byl někdy podívat na západě. Musím přiznat že se režisér více věnuje globálním klimatickým podmínkám a vůbec celkově přírodě, počasí než nějakým kulturním, rasovým nebo náboženským konfliktům. Popravdě už od něho druhý dokument takže jsem to trochu čekal té korektnosti, stejně za ty záběry, střih, hudbu a vypravěče musím dát 5*, pominu ten balast, stejně si to člověk všechno musí přefiltrovat sám co všechno slyší a nevěřit všemu co se říká. ()

dakarin 

všetky recenzie používateľa

Nádherná kamera, překrásné scenérie. Natáčecím týmům všechna čest ;-) Jinak ovšem znalostí skutečné historie se autor trápí pramálo a kulturní tendence si vykresluje čistě účelově k obrazu svému. V nejlepším úmyslu se snaží sloužit své představě o lepším světě. Obávám se, že realitu značně míjí, ale to není ani první, ani poslední :( ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (2)

  • Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
  • Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)

Reklama

Reklama