Réžia:
Bennett MillerScenár:
Dan FuttermanKamera:
Adam KimmelHudba:
Mychael DannaHrajú:
Philip Seymour Hoffman, Catherine Keener, Clifton Collins Jr., Chris Cooper, Bruce Greenwood, Bob Balaban, Mark Pellegrino, Marshall Bell, Amy Ryan (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird. Přestože jeho dětský hlásek, bláznivé manýry a nekonvenční oblečení vzbuzují v oblasti, která se stále považuje za součást starého Západu, zprvu nepřátelské pocity, Capoteovi se brzy podaří získat si u místních lidí důvěru - zejména pak u Alvina Deweyho (Chris Cooper), agenta kansaského úřadu vyšetřování, který vede pátrání po vrazích. Když se oba zabijáky - Perryho Smithe (Clifton Collins Jr.) a Dicka Hickocka (Mark Pellegrino) - podaří v Las Vegas chytit, jsou odvezeni zpět do Kansasu, kde je čeká soud, usvědčující rozsudek a trest smrti. Capote je začíná navštěvovat ve vězení a pomalu si uvědomuje, že to, co mělo být původně novinovým článkem, se postupem času rozrostlo až na knihu - takovou knihu, která by se mohla zařadit mezi nejvýznamnější tituly v soudobé literatuře. Jeho téma se nyní může rovnat s kterýmkoliv fiktivním románem. Nejedná se o nic menšího než střet dvou tváří Ameriky: bezpečného světa, který znali Clutterovi, a světa bez jakýchkoliv jistot a hodnot, v němž žijí jejich vrazi. Přestože Capote navenek působí frivolně, uvnitř dřímá spisovatel s obrovskými ambicemi. Ale i on sám má pochyby, zdali dokáže napsat knihu - skvělou knihu - kterou mu dle jeho přesvědčení přihrál sám osud. "Když přemýšlím, jak dobrá by mohla být," píše jednomu ze svých kamarádů, "úplně se mi tají dech." (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (310)
Po Chladnokrevně jsem rozhodně neměl dobrou náladu a v duši klid. A Capote, který tomu příběhu dodal další rozměr, ty pocity ještě umocnil. Je to ošklivé, ale tou ošklivostí vlastně nesmírně zajímavé pokoukkání, které by bez Philipa Seymoura-Hoffmana možná tak dobré nebylo, ale to jsou zbytečné úvahy. Vyzdvihl bych ovšem i Catherine Keener, jejíž Harper Lee byla Capotemu dokonalou lidskou protiváhou. ()
Krásně natočené a nasnímané (prakticky neznámý režisér Bennett Miller a kameraman Adam Kimmel). Mimo klasicky výtečného Hoffmana a Coopera mě zaujal jeden z vrahů, Perry Cliftona Collinse Jr. Trochu mě zklamalo, že jsem ani v závěru nebyl schopný odhalit Capoteho skutečný charakter, ale možná to chtělo trošku víc číst mezi řádky. Každopádně mi ve finále zůstala hlava plná myšlenek a dobrý dojem z hodně kvalitní filmařiny. ()
Jako biografie geniálního spisovatele příliš ploché a jako film o románu zase bezobsažné. Capoteho tvůrčí genialita se zde omezuje na několik chabých zmínek o jeho předchozím díle a samotné vytváření toho nejzásadnějšího nezajde dále, než kolik je schopen si divák utvořit po přečtení Chladnokrevně samotného, popř. shlédnutí Brooksova stejnojmenného filmu. Stominutová homosexuální kreace Phillipa Seymoura Hoffmana se tak stává pouze snaživou pózou, která by možná provokovala v 60. letech, ale nikoliv dnes. Výsledek je pouze prázdná bublina, kvůli níž se v době uvedení křepčilo víc, než kolik si možná zasloužila a naopak jako pocta geniálnímu vypravěči, potažmo románu, je to asi stejně tak působivé a originální, jako kus mramorové desky. ()
Tohle byl asi (ale jen zatím) životní výkon Philipa Seymoura Hoffmana, který akademici právem ocenili zlatým plešounkem. Opět zahráno tak, jako bychom se dívali na Capoteho samotného. Já jsem absolutně propadla Hoffmanově brilantně vypiplané dikci a gestikulaci. To byl prostě koncert! Hned druhý den jsem letěla do knihovny a na stalo už mi leží "In Cold Blood". A ta kniha je vážně geniální. Filmem jako by Bennett Miller vzdal knize hold. A je to nejen vkusnou režií, za zmínku stojí i krásně smutná kamera, a hlavně hudba - melancholické piano vytváří pozadí pro příběh dvou vrahů, které nelituji, ale dokážu díky Capotemu pochopit, že i jim se dá odpustit. Přestože (či snad právě protože) Capoteho toto odpuštění stálo mnoho bolesti. ()
90% - Hypnotický film. Fascinující předloha, výborný scénář, mistrovská kamera s bohatou paletou kontrastů, ideální tempo vyprávění… Řemeslně je film Capote zkrátka první jakost. Philip Seymour Hoffman dokázal skrz svůj ohromný talent, charisma, a body-language přenést na diváka vše, co nemohlo být vyjádřeno slovy. Ani já to zde nedokážu, tak aspoň upozorňuji na film, který byste si neměli nechat ujít! Deset procent strhávám jenom kvůli hudbě Mychaela Danny. Kdo zná slavné Fratres od Arvö Pärta, jistě mi dá za pravdu, že se v tomto případě jednalo o nepříliš nápaditou kopii s nádechem Newmanovy American Beauty. Kdyby ta hudba ale byla opravdu nešťastná, a nehodila se k celkové atmosféře, strhl bych mnohem víc… Takže tuto kritiku berte jenom jako z nouze ctnost ;o) ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (4)
- Philip Seymour Hoffman zhubnul kvůli této roli 18 kg. (Baffer)
- I Sandra Bullock přemýšlela o roli Harper Lee. Tuto postavu už totiž ztvárnila v jiném Capoteho filmu Infamous (2006). (Baffer)
- Film měl premiéru 30.září 2005, což bylo v den narozenin Trumena Capote. (Baffer)
Reklama