La Moustache
Réžia:
Emmanuel CarrèreKamera:
Patrick BlossierHudba:
Philip GlassHrajú:
Vincent Lindon, Emmanuelle Devos, Mathieu Amalric, Hippolyte Girardot, Denis Ménochet, Elizabeth Marre, Macha Polikarpova, Camille Cotte, Cylia Malki (viac)Obsahy(2)
Marc se chystá na společnou večeři s manželkou Agnes a přáteli. Najednou ho napadne oholit si knír, který nosil snad odjakživa. K jeho překvapení ale žena ani nikdo jiný jeho nový vzhled nijak nekomentují. Později večer už to nevydrží a zeptá se sám. Agnes mu však odpoví, že přeci žádný knír nikdy neměl. Marc nechápe a rozhodne se najít fotky, na kterých knírek evidentně má. Než je však může manželce ukázat, fotografie záhadně zmizí. Marc si připadá jako blázen. Nebo je snad obětí promyšleného spiknutí? (Cinemax)
(viac)Recenzie (28)
Mustáž je otvorená interpretáciám a každá môže byť tá správna. Pre mňa ide o štúdiu chlapíka v strednom veku, ktorý by nutne potreboval zmenu, ale okolie mu ju vykonať nedovolí, respektíve ju, metaforicky, sabotuje. No a konečne to niekto povedal nahlas, muži, ktorí nepozerajú futbal sú divní. A ak vás ako Francúza netrápi, že váš tím prehral v semi s Gréckom, tak vám nepomôže ani žiletka. Finále v Hong Kongu išlo proti očakávaniam toho, ako sa príbeh doposiaľ vyvíjal, čo ale možno brať aj ako ďalšie prekvapivé pozitívum tohto takmer surrealistického, málo známeho, dielka. ()
Když psal Gogol o nose, proč by Carrere nemohl psát o kníru. Výsledek je tedy celkem prapodivný, ale možná je to také tím, že jsem filmové zpracování nepochopil a asi se o to ani vzhledem k velké únavě nesnažím. První půlka dobrá, slušně gradující, druhá půlka jako z jiného světa a taky fakticky vlastně jo - z druhé polokoule. Herecky jistý Lindon, zdatně sekundující Devos, Amalricovo vystoupení je směšné, mohl dostat více prostoru. ()
Film o chlápkovi, co si oholí knír a nikdo si toho nevšimne. To mě by se tedy nikdy nestalo. A ne, o mladém Stropnickém to není. Postupně se rozjíždějící docela psychárna. Začínající vcelku úsměvně, jako zvláštní, jemná komedie, narůstající takřka až do psychologického horroru. Jeden z těch filmů, u něhož je možné si závěr vyložit po svém. Což je fajn, protože snaha dopátrat se skutečného a tvůrci zamýšleného smyslu a výkladu, vás může postavit do situace hlavního hrdiny. A taky divák celý film přemýšlí, jestli to hlavnímu hrdinovi sluší více s knírkem nebo bez něj. Nijak to však na síle filmu, podpořené výtečnou hudbou Philipa Glasse, neubírá. Skvělá byla Emmanuelle Devos, která mi byla hrozně povědomá a byl jsem přesvědčen, že ji znám. Tak sympaticky a přirozeně působila. A přitom jsem zjistil, že jsem s ní ještě nic neviděl. ()
Tomuhle říkám nejbrutálnější deja vu v dějinách filmů. Ten závěr mě totálně sejmul (jakože tak, že jsem nepochopil vůbec nic). Přišel jsem si jak ve světě nepochopeného. Tři hvězdičky si ale zaslouží skvělé herecké výkony, krásná hudba Philipa Glasse a zajímavý nápad, který skončil tak, jak skončil. ()
Mé hodnocení neberte zas tak vážně, stalo se to, že se opět nepotkal výsledný dojem s mým očekáváním aneb když vás anotace (resp. promýšlení, jak to může vypadat) baví víc než samotný film... Samozřejmě La Moustache není špatným filmem, svou nejednoznačností je zajímavější než leckterá z těch uklidňujících, konejšivých sraček, kterým občas dávám 4*, ale... co se týče dezintegrace psyché(?) či reality(?), tak z toho Carrère vychází jako kováříček, a proč chodit za kováříčkem, když můžeme za kovářem (Lynch, Resnais, Cronenberg atd.)? 65 % ()
Reklama