Ukradnutý diamant

Podobná sranda jako Dannyho parťáci. Vtip je v tom, že tohle bylo dávno první a proto jsem nechtěl nijak soudit, že tomu chybí nějaké podstatné prvky Parťáků, ale bohužel se zde zasmějeme opravdu mnohem méně a i když občas padne originální a neokoukaný vtip, tak je ho velmi málo. Nápad to byl tehdy skvělý a kazí to pouze výše zmiňovaný nedostatek vtipu a hlavně mě to chvilkami nudilo. Kdybych měl vzpomínat kde, tak zaručeně při letu vrtulníkem, ten byl zbytečně zdlouhavý. ... To na tebe povím mamince, táto. (10.02.2015)

Jednoduchý počty.¬         Jestliže 75 % hodnotících dává hvězdičku a půl navíc pouze za to, že hraje R. Redford a G. Segal, klesá skutečná kvalita snímku ze současných 70 % na 48 %. Dále je třeba přihlédnouti k přemíře slabomyslného amerického U.S.A. humoru, který nemá v oblibě více než pětina světové populace v dosahu civilizace. Zbývá podívání s hodnotou kulisy ke kartám nebo sousedským táčkám, na úrovní slabého televizního pořadu. Takže si myslím, že jsem to spočítal a ohodnotil správně. Děluji za pozornost. (29.03.2017)

Kromě Murche sice dost divně obsazené – jako Dortmundera si Redforda sice představit dovedu, ale to by ho musel hrát v mnohem fatalističtější rovině – a co do scénáře to doznalo dost divných a dost zbytečných změn (právník je Greenbergův otec, generál není generál, finiš na letišti se už do filmu nevešel...), ale jinak příjemně šlapající kriminálka. Jo, co se týče gagů, tak na rozdíl od předlohy to prostě hází bordel na zeď a čeká, co se přilepí, přičemž to nejlepší jsou samozřejmě pasáže z knihy a humory v jejím srdečném duchu, ale hej – čtyři nebo pět loupeží v jednom filmu? Já jsem spokojený. A to i přesto, že Jak neuloupit smaragd je jedna z mých nejvíc nejoblíbenějších knih, takže měl film ztíženou pozici. (23.11.2017)

Z několika nevýrazných náznaků jsem pochopila, že záměrem bylo natočit komedii. Nepodařilo se. Historka o diamatu, který parta sympatických lupičů ukrade z muzea, ale pak se situace zamotá a oni musí svůj lup krást znovu a znovu z různých míst, na která se vlivem škodolibého osudu přemisťuje, v sobě nemá špetku vtipu. Postavy nejsou zajímavé, vztahy mezi nimi jsou nijaké a ještě sledování ztěžuje disharmonický jazz využitý zde jako hudba. SHRNUTÍ: Leda pro milovníky nemelodického jazzu a Roberta Redforda. (18.07.2018)

Přehlédnutý diamant sedmdesátkové tvorby, který mi bůhví proč unikal. Ačkoliv po první výborné akci mohl být scénář jistě nápaditější, je to stále velmi dobré a s hlasy Pavla Soukupa, Svatopluka Skopala a Ilji Prachaře (jo i mladého Mahdala) v prvním dabingu z dílny ČT (dalším dvěma pokusům se vyhněte obloukem) záruka výborné zábavy. (01.10.2023)