Zamrzlá země

Výborné severské drama, u nějž mi k páté hvězdičce vadil až příliš a zbytečně komplikovaný příběh. Celkově vyprávění vyznívá jednoznačně depresivně. Všechny dějové linky končí špatně a naděje, že svět snad příště nebude tak zlý, zůstává jen ve slovních proklamacích. Zdá se mi že to tak na světě nechodí. (23.01.2010)

Vypointování většiny příběhů bylo pro mé vidění a vnímání světa jednoduše k zblití. Pozérský nesmysl, který většinu postav úmyslně vede na porážku, aniž by se snažil přijmout nabízené možnosti k řešení. A podobné pokrytecké vedení filmu nemusím, nikdy nic není pouze černé. Motivace k činům u většiny byly velmi nepravděpodobné a hlavně nedotažené (což logika nabízela) a některé postavy samoúčelně odporné. Navíc nemusím alkohol a opovrhuji alkoholikama, takže část nazvaná "chlast" byla pro mě za hranou sledovatelnosti. Při pohledu na Mikka Koukiho jsem musel odvracet zrak od obrazovky a podobné znechucení jsem naposledy u filmu cítil při sledování polského Dom zly. Další důkaz toho, že severská filmová deprese není nic pro mě. Uvěřitelnost celku prakticky nulová. Když už film na téma řešení aktuálních a zásadních společenských témat (nezaměstnanost, kriminalita, alkoholismus, prostituce, násilí, deprese či smrt) tak raději rakouský Import/Export. Ten film má narozdíl od Paha Maa kvalitní formu a hlavně duši. (15.09.2013)

Čirá beznaděj a deprese zfilmovaná do několika dějství v rámci proplétajících se osudů několika lidí a to tak, jak to umí zachytit pravděpodobně pouze severská kinematografie. Stačí pár desítek minut a je jasné, že zde není sebemenší šance na něco byť jen trošku pozitivního. Alkoholismus, drogy, zločin, nešťastné náhody a to vše šikovně namixováno tak, jak to umí pouze sám život, tj. v takovém nešťastném sledu, že si budete na gauči v jednom kuse zoufat. Produkce, neúprosná režisérská dikce, které žene celý film do jasně určené depresivní noty, ale i přesvědčivé obsazení, herecké výkony, počasí a lokace dělají na filmu své kouzlo. Tohle rozhodně nedoporučuji citlivým divákům s větší, než malou dávkou empatie uvnitř... (14.09.2014)

Ve filmu se zkraje říká, že lidstvo došlo na konec. Z prolínajících se osudů pár jedinců by se tak dalo opravdu soudit. Je smutné, že s takovými stresujícími situacemi se nesetkáváme pouze ve Finsku, ale v celém světě. Pandemie stresu a jeho relativní neřešitelnost a bezvýchodnost. Některé situace byly pro mě až příliš syrové a nechutné tím, kam až a do jaké hloubky se může člověk propadnout ve svém zoufalství. Ještě smutnější je, že je to všechno uvěřitelné. "Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chápání. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena". (23.02.2012)

Stupňující se vlna zoufalství, beznaděje a zmařených osudů. Tvůrci mají děj velice kvalitně vyskládaný. Celé to působí jako řetězová reakce. Jeden nešťastný život zasévá semínka a negativně ovlivňuje životy ostatních. Opravdu bravurně to pánové propojili. Mohu vám zaručit, že vám po zhlédnutí rozhodně nebude zrovna do zpěvu. Nejvtipnější na tom celém je, že se v rámci utrpení snímek prudce stupňuje a i když máte pocit, že už snad osud ani nedovede být nepříznivější, tak vás v zápětí snímek nepříjemně překvapí. Hodně kvalitně si své role kluci a holky odkroutili. Rozhodně kus kvalitní filmařiny. Slabší 4 kousky. Snímek mi i druhý den rezonuje v mé úžasné mysli, což je jednoznačnou zárukou nezpochybnitelné kvality. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (04.06.2018)