Elvisovy začátky

Na to, že to bylo o Králi Rock 'n' Rollu, až tak královské to v mých očích nebylo. Průměr je to vážně absolutně čirý, protože tu nepotkáváme nic extra skličujícího. Jsem Elvisova velká fanynka a těšila jsem se, jak mě Jonathan pořádně dostane na kolena, spoléhala jsem, že jeho výkon bude víc než uspokojující. Nakonec jsem dospěla k závěru, že z toho mohli vymačkat o moc víc a udělat to prostě víc do hloubky. Myslím, že tomu dost škodí čistě televizní vizáž. Největší minus byl taky tentokrát dabing, bohužel se mi nepodařilo sehnat původní znění a i tento faktor pošlapával dojem. Jonathan dělal, co mohl, avšak ani jeho výkon nebyl zcela stoprocentní, ale zahrát Elvise musí být sakra těžké. Protože Král je jen jeden a ,,Before Elvis, there was nothing." (21.07.2013)

V mnohém se tento snímek podobá filmu Elvis z r. 1979. Pozorný divák a fanoušek Elvise zde nalezne i pár identických dialogů a scén. Svým způsobem to je do určité míry remake zmíněného filmu. Scénář a režie se zde však ubírá trochu jiným směrem, Elvisova láska k matce a k Priscile je zde trochu hnána do pozadí na úkor jeho závislosti k lékům. Meyers zde odvedl slušný výkon, ale já mu jeho Elvise nevěřil. Na rozdíl od snímku z roku 1979, jsem se nedíval na Kurta Russela, ale na Elvise Presleyho. Russel zde byl skutečně na více než dvě hodiny Elvisem - pohyby, chůze, gesta... Meyers Presleyho zahrál, kdežto Russel Presleyho prožil. Proto jedna hvězda dolů. (21.08.2012)

Tak strašně nevyrovnaný film tedy dlouho nepamatuji. Je jedno, že jde o TV produkci, naopak, s takto velkorysou stopáží by se dalo a mělo dobře pracovat. Nicméně JRS je někdy úplně jak Elvis, jindy mu zas ale není lautr ani trochu podobný (pohyby, výrazově). Některé pasáže Elvisova života jsou pokryty zbytečně více, některé chybí prakticky úplně. Vše je ale hlavně strašně rychle odbyté, takže výsledný dojem je strašně nemastný neslaný. Velká škoda. (31.08.2022)

Neznáte-li alespoň trochu zákulisí tohoto fenomenálního metrosexuála, tak se zde můžete dost nudit, je to velmi dlouhé a velmi televizní. Ale pokud se trochu orientujete, tak prostě musíte ocenit, jak to Meyers dokonale zvládl. Opakuji: dokonale! Podoba s mladým Presleym úžasná. Nevěřila jsem, že někdo bude schopný tak uvolněně a věrně napodobit Elvisovy epileptické taneční pohyby, aniž by to nevyznělo trapně jako třasy Karla Gotta. Biograficky tam bylo vše podstatné. Škoda, že to končí koncertem ve Vegas roku 68, tedy přesně před tím obdobím Elvisovy již viditelné sebedestrukce. Meyers tedy nemusel pro svoji roli tloustnout, ale i tak se domnívám, že ze sebe vydal maximum. Na můj vkus se castingově nepovedla Priscilla. Čekala jsem nebeské, byť naivní stvoření , jakou opravdu ve skutečnosti byla, dočkala jsem se jen naivní tuctovky. Lépe dopadla Gladys, Elvisova matka, jejich vztah závislosti se ve filmu podařilo slušně zachytit. Výborně se filmem prolíná příběh s plukovníkem Palmerem. Vlastně to velmi připomíná Faustovu smlouvu s ďáblem. Elvis nebyl ve skutečnosti nikdy dokonale šťastný. Všechna ta sláva a majetek byla vykoupená neustálým vyčerpáním, vnitřním neklidem, pochybováním o sobě. Každopádně na opravdu dobrý a kompletní film o Elvisovi až do jeho tragické smrti zatím stále čekám. (31.08.2013)

O dost lepší film než s Kurtem. K dokonalosti chybí už jen malinko pořád je to totiž stopáží přepálená skoronuda utnutá téměř před tím nejzajímavějším a to je konec jeho života kdy ho zmáhaly prášky a začal se nám trochu tvarovat. Nicméně Meyers předvádí místy až obdivuhodný výkon který sice na plešouna není ale rozhodně ocenění v podobě zlaté planety je dost adekvátní k jeho výkonu a pozadu nejsou ani ostatní herci. Celkově vzato, že z televizního rozpočtu vzniknul fakt dobrý film o Elvisovy… (31.10.2013)