Elvisovy začátky

Tak strašně nevyrovnaný film tedy dlouho nepamatuji. Je jedno, že jde o TV produkci, naopak, s takto velkorysou stopáží by se dalo a mělo dobře pracovat. Nicméně JRS je někdy úplně jak Elvis, jindy mu zas ale není lautr ani trochu podobný (pohyby, výrazově). Některé pasáže Elvisova života jsou pokryty zbytečně více, některé chybí prakticky úplně. Vše je ale hlavně strašně rychle odbyté, takže výsledný dojem je strašně nemastný neslaný. Velká škoda. (31.08.2022)

Tento film jsem měl dost dlouho ve svém archívu, ani jsem netušil, že je „jen“ televizní. Pořád jsem ho obcházel, protože „rokenrol“ jako takový moc nemusím. Ale nakonec se mi to docela líbilo. Nejvíc zajímavý je začátek, kdy si nesmělé ucho Elvis buduje cestu k fanouškům. Další etapou je sláva a bohatství, které z něj udělají znuděného spratka. Jeho závislost na matce se odráží negativně i na vážnějších vztazích se ženami. Závěr zase trochu nabere dech a to je období, kdy se po letech vymazávání mozku různými „vitamíny“ dokáže zase dostat na výsluní. Myslím, že Meyersovo podání Elvise je dost dobré, ale hlavní herec tu byl určitě Plukovník. Za mě slušných 60%. Ale protože k hudbě i k muzikantům mám osobní vztah, tak za toto prostředí a atmosféru o hvězdu navíc. (25.10.2017)

O dost lepší film než s Kurtem. K dokonalosti chybí už jen malinko pořád je to totiž stopáží přepálená skoronuda utnutá téměř před tím nejzajímavějším a to je konec jeho života kdy ho zmáhaly prášky a začal se nám trochu tvarovat. Nicméně Meyers předvádí místy až obdivuhodný výkon který sice na plešouna není ale rozhodně ocenění v podobě zlaté planety je dost adekvátní k jeho výkonu a pozadu nejsou ani ostatní herci. Celkově vzato, že z televizního rozpočtu vzniknul fakt dobrý film o Elvisovy… (31.10.2013)

Neznáte-li alespoň trochu zákulisí tohoto fenomenálního metrosexuála, tak se zde můžete dost nudit, je to velmi dlouhé a velmi televizní. Ale pokud se trochu orientujete, tak prostě musíte ocenit, jak to Meyers dokonale zvládl. Opakuji: dokonale! Podoba s mladým Presleym úžasná. Nevěřila jsem, že někdo bude schopný tak uvolněně a věrně napodobit Elvisovy epileptické taneční pohyby, aniž by to nevyznělo trapně jako třasy Karla Gotta. Biograficky tam bylo vše podstatné. Škoda, že to končí koncertem ve Vegas roku 68, tedy přesně před tím obdobím Elvisovy již viditelné sebedestrukce. Meyers tedy nemusel pro svoji roli tloustnout, ale i tak se domnívám, že ze sebe vydal maximum. Na můj vkus se castingově nepovedla Priscilla. Čekala jsem nebeské, byť naivní stvoření , jakou opravdu ve skutečnosti byla, dočkala jsem se jen naivní tuctovky. Lépe dopadla Gladys, Elvisova matka, jejich vztah závislosti se ve filmu podařilo slušně zachytit. Výborně se filmem prolíná příběh s plukovníkem Palmerem. Vlastně to velmi připomíná Faustovu smlouvu s ďáblem. Elvis nebyl ve skutečnosti nikdy dokonale šťastný. Všechna ta sláva a majetek byla vykoupená neustálým vyčerpáním, vnitřním neklidem, pochybováním o sobě. Každopádně na opravdu dobrý a kompletní film o Elvisovi až do jeho tragické smrti zatím stále čekám. (31.08.2013)

SPOILER: Životní příběh Elvise Presleyho s důrazem na začátky jeho kariéry. Začínal v Memphisu, v malém nahrávacím studiu, kde mu za tři dolary vytvořili první desku, kterou dal jako dárek mamince k narozeninám. Pak čekal dlouhé měsíce na to, že mu ze studia zavolají, protože někdo bude potřebovat zpěváka. Celou tu dobu jezdil s dodávkou a vydělával si jako elektrikář. Šance se dočkal a po prvních velkých úspěších v kraji se dostal do hledáčku schopnému manažerovi a jeho kariéra začala strmě růst. Pak ovšem přišla vojenská povinnost, odvelen byl do Německa, kde poznal svou budoucí ženu Priscilu. Bál se, zda dva roky vojny nepoškodí jeho kariéru, ale návrat do Států ho přesvědčil, že na něj publikum nezapomnělo. Jonathan Rhys Meyers získal všechny ceny za hlavní roli zcela právem. (07.06.2020)