Elvisovy začátky

Tak film mě překvapil, a to že hodně. Nevím jestli v dobrým slova smyslu nebo ne ale každopádně se mi to moc líbilo. Bylo tam hodně času věnovaného na "Plukovníka", který byl vylíčený jako pěkný grázl tak nevím jak to ve skutečnosti bylo. Film je dlouhý ale ani chvíli jsem se nenudil (i díky skvělým písničkám). No a Jonathan Rhys Meyers coby Elvis... zase nevim no, hrát Elvise je určitě těžký ne-li nemožný takže těžko soudit. (10.02.2009)

Jelikož jsem viděl film Elvis (2022) ještě před tímto dvojsnímkem, bude moje hodnocení velice ovlivněno právě již novějším a vymazlenějším kouskem. Je to takové zdlouhavé a nudné, film nemá šmrnc, nic čím by Vás překvapil, prostě to tak běží a bez jakýchkoliv emocí to skončí. Herci se snažili leč jim síly stačili, ale i tak film skončí v propadlišti dějin jako ten horší Elvis. (22.08.2022)

Ve skutečnosti na televizi překvapivě koukatelné zpracování. Atmosféru 50-60. let se jim zachytit podařilo, songy vybrali správně, a za celé tři hodiny jsem se na hodinky podívala asi jen dvakrát. Ale nízký rozpočet je cítit už z prvních minut. Což se částečně podepsalo na castingu a částečně na technické stránce filmu. Herečka zvolená do role Priscilly nebyla zrovna nejšťastnější volbou a předabování písniček už vůbec ne. Meyers odvedl výjimečnou práci. Myslím, že se kvůli němu Elvis v hrobě obracet nemusí. Jenže, když se hlasově spoléhá na playback, soustředí se více na nastudované pohyby a gesta, což jde obzvlášť poznat v poslední scéně, která už je trochu over the top. Kdyby šli cestou Walk the Line, tak by výsledek nemusel při koncertních scénách vypadat tak křečovitě, protože Meyers zpívat umí. Kombinace Elvise a Meyerse je pro mě ale příliš neodolatelná. (13.01.2008)

"Before Elvis, there was nothing.".... Dabing byl z počátku můj velký nepřítel, avšak výborné herectví Meyerse mi spravilo chuť. Ta podoba, pohyby, skoro jako Král sám. Přiznávám se, že jsem jeho začátky čekala poněkud divočejší, domnívala jsem se, že byl větší rebel, ale on přitom skákal, jak mu Plukovník pískal, což mě trošku zklamalo. (Ani ten jeho účes nebyl tak jako na fotkách, jak ho znám.) Po dobrým rozjezdu přišla středová krize a po ní následoval ucouraný konec, ale já to vydržela, neb jeho písničky mám ráda. Poslední scéna mi přišla jako taková špatná zábava na plese, takový chudáček ukňouraný... (21.05.2012)

Tento film jsem měl dost dlouho ve svém archívu, ani jsem netušil, že je „jen“ televizní. Pořád jsem ho obcházel, protože „rokenrol“ jako takový moc nemusím. Ale nakonec se mi to docela líbilo. Nejvíc zajímavý je začátek, kdy si nesmělé ucho Elvis buduje cestu k fanouškům. Další etapou je sláva a bohatství, které z něj udělají znuděného spratka. Jeho závislost na matce se odráží negativně i na vážnějších vztazích se ženami. Závěr zase trochu nabere dech a to je období, kdy se po letech vymazávání mozku různými „vitamíny“ dokáže zase dostat na výsluní. Myslím, že Meyersovo podání Elvise je dost dobré, ale hlavní herec tu byl určitě Plukovník. Za mě slušných 60%. Ale protože k hudbě i k muzikantům mám osobní vztah, tak za toto prostředí a atmosféru o hvězdu navíc. (25.10.2017)