Mezi námi kluky

Naivní, hudební komedie o správných hoších, provádějící samé "lumpárny", ovšem s humorem a jistými pravidly. Učňovský život s energií do učení, do práce i do víkendu. A právě víkend a seznámení s osobními životy hlavních hrdinů, dává filmu dramatický, nicméně stále naivní nádech. Podíváme i do prostředí tehdejších hašišáků. Celkově se jedná o nostalgii školského i výchovného systému ze začátku 80tých let se snahou o muzikálové prvky. (16.04.2012)

Těžko hodnotit film, který se celý odehrává padesát metrů od místa vašeho trvalého bydliště, a vy tedy víte, že holky tehdy jaksi nemohly na kluky na hřišti koukat. Jo, filmový střih umí zázraky. Nu, snad jen pro ty záběry starého Gottova Waldy se na tento snímek sem tam znovu mrknu. Pro klučiska snad může být zajímavý. Beru v potaz i trochu té mé nostalgie, občasnou legraci a dávám šedesát kusů ze sta. (26.04.2020)

Možná hodnotím příliš přísně a hodně subjektivně, ale jinak prostě nemůžu. Někdo by možná dal hvězdu za ne až tak špatně zpracovaný konflikt Olina s otcem. Nebo by se třeba našlo i něco jinýho, ale mně tenhle film nepřišel ani trocu vtipnej a vůbec to celé byla kolosální nuda, ktera je navíc silně prorostlá nastávající rakovinou reálného socialismu. Nevim jak bych to popsal, ale zůstala mi z toho ještě dlouho taková divná pachuť něčeho fakt nepříjemnýho, co už nechci nikdy vidět. (04.01.2006)

Něco takového jsem dlouho neviděl. Normálně tyhle slátaniny dokoukám a bavím se, co to je za kravinu. Tohle šlo ještě dál. Herci, co hrají učně ze Svitu Gottwaldov, mají věkový průměr kolem třicítky, příběh je o ničem a k tomu všemu příšerně zpívá kapela Bezinky (???) věci jako "víkend je tu hejahej, vyrazíme všichni ven, třeba do kina" a Ringo Čech jako hlídač v galerii, co vyřvává "lístek za dvě padesát, já vám rád slevu dám". Tohle je ještě horší, než opravdovej socialismus! (21.11.2009)

Na (socialistickém) internátu vládne parta hic, která nemá potřebný rozlet, když jim v něm brání přísný vychovatel. Pět spolužáků vyvádí kravinu za kravinou, ale všechno se změní s příchodem mladé vychovatelky, na níž žertíky moc neplatí. A humor má i svoji odvrácenou tvář. Mladí a v té době relativně neznámí herci si zablbli. A jen dva z té pětice mladíků se výrazněji prosadili - Jan Šťastný a Mojmír Maděrič. Režisér Radim Cvrček vycvrkal do režijních kalhot něco, co udělalo "mapu", kterou ani nemá cenu prát. Film se orientuje na socialistickou mládež, která nepije, nekouří, nefetuje a nemluví sprostě. A realizovat se v podstatě může jen na učilišti, respektive v prostorách internátu. Co jiného jí taky zbývá. Zapět si nějaký ten suše optimistický song, sem tam vyvést autority z míry a brát ten učňovský život s humorem. Hlavně se od filmu chce, aby si zachoval optimistický ráz. Jenže měl film vůbec nějaký dramaturgický dohled?! Do filmu je nacpáno mnoho prvků z různých žánrů, aniž by to vytvářelo kompaktní celek. Chvíli se zpívá, chvíli se tropí žertíky, chvíli se hloubá nad životem. Scénář je vůbec "zajímavý" slepenec, který třeba neváhá spojit vzájemně si nepodobné herce jako otce a syna, to je případ Svatopluka Matyáše a Mojmíra Maděriče. Nemáš podle scénáře potřebně dlouhé háro, spraví to paruka. A tak tam jeden z pětice učňů neustále pobíhá v paruce. Slušný bizár zakončuje výchovný řád na internátě, který funguje jen málokdy. Pevná pravidla nemá ani film. Kluci nejsou žádní sígři, Arabela Jana Nagyová je na vychovatelku moc mladá a nevýrazná a zesnulý Jiří Tomek svým autoritativním postojem vytahuje film z bídy. Jeho nevraživé, odměřené střety s učni patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. Herci, co hrají učně, byli ve skutečnosti služebně starší. Scénář Milana Šimka si chce hrát na rozměr humoru, který nemá v české kinematografii moc velké zastoupení, ale kde hledat humor, když ho ve filmu nikdo ani pořádně neobstaral. Film se ani nedá úspěšně žánrově zařadit a režijně i scenáristicky je úplně devastujícím způsobem rozklížený. Zážitek z filmu a jeho kvalita dosahuje sotva 20% . (01.07.2015)