Mezi námi kluky

Dávám tři hvězdy, protože jsem se na to vydržel dívat, i když to bylo takové hodně strojené, ale některé chvíle se mi líbily... Beru tenhle film jako opravdu odpočinkový, a tím nejhezčím na něm určitě považuju slečnu vychovatelku - mladičkou a nevinně vzhlížející Janu Nagyovou.. Taaakovou kdybychom tehdá měli vychovatelku na internátě.. :-) - To by byl náš pokoj v úklidu určitě vždycky na prnvím místě :-) (21.06.2009)

Možná hodnotím příliš přísně a hodně subjektivně, ale jinak prostě nemůžu. Někdo by možná dal hvězdu za ne až tak špatně zpracovaný konflikt Olina s otcem. Nebo by se třeba našlo i něco jinýho, ale mně tenhle film nepřišel ani trocu vtipnej a vůbec to celé byla kolosální nuda, ktera je navíc silně prorostlá nastávající rakovinou reálného socialismu. Nevim jak bych to popsal, ale zůstala mi z toho ještě dlouho taková divná pachuť něčeho fakt nepříjemnýho, co už nechci nikdy vidět. (04.01.2006)

Byli to takoví správní kluci, co jen "trochu zlobili" a pak se divili, že jsou na ně dospělí vysazení. Mojmír mi jako bavič nepřišel, se svou obezitou mě tedy spíše odpuzoval. Navíc jeho skutečnému věku neodpovídalo chování podle scénáře, proto mi nesedělo. Jana Šťastného jsem málem nepoznal a Helena Růžičková zůstala zcela nevyužita. Písničky byly dobově hrozné - ovšem nejhůř mi bylo, když začal "zpívat" Franta Ringo o slevě na dvě padesát. Dramatická epizoda se zlými "hašišáky" byla také otřesná. Prostě bídný film z bídné doby. (02.02.2022)

Na (socialistickém) internátu vládne parta hic, která nemá potřebný rozlet, když jim v něm brání přísný vychovatel. Pět spolužáků vyvádí kravinu za kravinou, ale všechno se změní s příchodem mladé vychovatelky, na níž žertíky moc neplatí. A humor má i svoji odvrácenou tvář. Mladí a v té době relativně neznámí herci si zablbli. A jen dva z té pětice mladíků se výrazněji prosadili - Jan Šťastný a Mojmír Maděrič. Režisér Radim Cvrček vycvrkal do režijních kalhot něco, co udělalo "mapu", kterou ani nemá cenu prát. Film se orientuje na socialistickou mládež, která nepije, nekouří, nefetuje a nemluví sprostě. A realizovat se v podstatě může jen na učilišti, respektive v prostorách internátu. Co jiného jí taky zbývá. Zapět si nějaký ten suše optimistický song, sem tam vyvést autority z míry a brát ten učňovský život s humorem. Hlavně se od filmu chce, aby si zachoval optimistický ráz. Jenže měl film vůbec nějaký dramaturgický dohled?! Do filmu je nacpáno mnoho prvků z různých žánrů, aniž by to vytvářelo kompaktní celek. Chvíli se zpívá, chvíli se tropí žertíky, chvíli se hloubá nad životem. Scénář je vůbec "zajímavý" slepenec, který třeba neváhá spojit vzájemně si nepodobné herce jako otce a syna, to je případ Svatopluka Matyáše a Mojmíra Maděriče. Nemáš podle scénáře potřebně dlouhé háro, spraví to paruka. A tak tam jeden z pětice učňů neustále pobíhá v paruce. Slušný bizár zakončuje výchovný řád na internátě, který funguje jen málokdy. Pevná pravidla nemá ani film. Kluci nejsou žádní sígři, Arabela Jana Nagyová je na vychovatelku moc mladá a nevýrazná a zesnulý Jiří Tomek svým autoritativním postojem vytahuje film z bídy. Jeho nevraživé, odměřené střety s učni patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. Herci, co hrají učně, byli ve skutečnosti služebně starší. Scénář Milana Šimka si chce hrát na rozměr humoru, který nemá v české kinematografii moc velké zastoupení, ale kde hledat humor, když ho ve filmu nikdo ani pořádně neobstaral. Film se ani nedá úspěšně žánrově zařadit a režijně i scenáristicky je úplně devastujícím způsobem rozklížený. Zážitek z filmu a jeho kvalita dosahuje sotva 20% . (01.07.2015)

Něco takového jsem dlouho neviděl. Normálně tyhle slátaniny dokoukám a bavím se, co to je za kravinu. Tohle šlo ještě dál. Herci, co hrají učně ze Svitu Gottwaldov, mají věkový průměr kolem třicítky, příběh je o ničem a k tomu všemu příšerně zpívá kapela Bezinky (???) věci jako "víkend je tu hejahej, vyrazíme všichni ven, třeba do kina" a Ringo Čech jako hlídač v galerii, co vyřvává "lístek za dvě padesát, já vám rád slevu dám". Tohle je ještě horší, než opravdovej socialismus! (21.11.2009)