Star Trek II: Khanov hnev

Druhé shlédnutí a zvedám hodnocení na 70%, ale tak tak. Oproti prvnímu dílu je tu už značný posun k lepšímu, dočkáme se i nějakých těch soubojů a normálního (šíleného, pomstou hnaného) protivníka, který mi seděl. Přestože na přesun na Enterprise zase čekáme pár desítek minut, toto čekání je vyplněno zábavnými akcemi - ať už operace Kobayashi Maru (znovu jsem musel ocenit, jak dobrou práci udělali kluci-pánové na Star Treku (2009), zase se dočkáme pár slov ve Vulkánštině a při druhém souboji Enterprise s Khanem dokonce i čehosi silně připomínající ponorkovou bitvu z Pluj tiše, pluj hluboko (aspoň myslím, že to byl on - je to už dávno). (16.05.2006)

To lepší, co vzniklo, jako filmovém provedení seriálu Star trek. Výborný příběh o pomstě. Celé obsazení lodě Enterprise v plné formě a nikdy se nevzdávající se kapitán. Pro někoho možná víc akční než filozofické, což u pravověrných fanoušků asi nezpůsobí velkou oblibu, ale pro obyčejného diváka to bude naopak osvěžující a příjemné. S přihlédnutím na dobu je lepší o tricích pomlčet, nostalgie tam je cítit... hodně cítit. (20.03.2005)

Tak jsem konečně viděl tenhle legendární film a musím říct, že jsem si ho docela užil. Už chápu, proč má takový kultovní status. Ten závěr je parádní a možná mi přišel ještě dojemnější než jeho novější verze v poslední "Star Treku". Postava admirála Kirka je tu tentokrát více jak snesitelná a je vidět, že mezi ním a Spockem skutečno bylo silné pouto. Khan je parádní záporák. (23.03.2015)

Khanov hnev je diel filmového Star treku, ktorý rokmi neuveriteľne zostarol. Jeho vizuál je zastaralý, vesmír v ňom zobrazený pôsobí omnoho archaickejšie ako ešte staršie Hviezdne vojny a nikdy sa nedostaví ten príjemný pocit z diaľav vesmíru. Ja som to výprave neuveril. Hlavný záporák vyzerá ako ikonická prestárnutá pop hviezda 80tych rokov, ktorá sa snaží o comeback. Kladom je ale scenár, ktorý bol vždy prednosťou či už seriálových, ako aj filmových Star Trekov. Na vyššie hodnotenie to ale nestačí. (13.07.2012)

získal postupem času status fanoušky nejoceňovanějšího filmového příspěvku do univerza Star Treku. ačkoliv osobně nesouhlasím, že by vskutku byl nejlepším filmem mezi všemi dnes již třinácti kousky, dobře rozumím tomu, proč se snímek těší až takové oblibě. předně je tomu tak proto, že na rozdíl od předešlého a většiny následujících vychází z přímočaré a v základu nekomplikované zápletky. nemají v něm místo žádná neuchopitelná fantastická mystéria, diváky netrápí žádné filozofické hlavolamy, žádné alegorie jim nenastavují zrcadlo a nenutí je k morálnímu (sebe)zpytování. místo všeho toho film spoléhá "jen" na prostý, avšak spolehlivý archetyp souboje dvou vůdců, dvou odvěkých protivníků, a to v dimenzích hrubé síly i intelektu. ne že by snad oduševnělost scházela filmu docela. své vlastní myšlenky v sobě zjevně nese. jen je nepojednává do přílišné hloubi a nevěnuje jim příliš prostoru. spíš pokaždé jen zabředne pod povrch, aby se trochu osmělil, a vzápětí se kvapem vrací k akci a napětí. co však budí klamný dojem intelektuální hloubky, je těsná návaznost těchto myšlenek na vnitřní prožitky postav a jejich role ve vyprávění. tím se dostávám k další (tentokrát plným právem) oceňované přednosti filmu - k práci s postavami. první film podle Star Treku postavám péči sice věnoval, každé dal její vlastní smysl a její vlastní úděl, ale to vše se nakonec ocitlo v rozlehlém stínu ústřední záhady a jejího řešení. především však postavy zůstávaly typicky roddenberryovsky "sošné". se startrekovými postavami se vůbec těžko sžívá. s charakterově naprosto dokonalým jedincem, rozumným, poctivým a veskrze čestným není vůbec lehké se identifikovat, a přesto přesně takoví jsou Roddenberryho lidé budoucnosti. to však naštěstí neplatí pro Meyerovy lidi budoucnosti. pro verze hrdinů z Khanova hněvu se pochopení nachází snáz. zde jsou totiž obtíženi méně abstraktními, a proto daleko srozumitelnějšími starostmi. řečeno prostšími slovy, postavy filmu jsou lidštější, než jak byly známy do té doby. stačí si vzpomenout na Kirka, když v útrobách planetoidu Regula přemítá nad volbami, které kdysi učinil. sužují ho vzpomínky na malý podvod ze studentských let, kvůli němuž se však nikdy nenaučil zásadní lekci a to nyní může stát mnoho lidí pod jeho velením životy. tím se zase dostávám ke konci filmu a poslednímu z nejvýznamnějších důvodů, proč si film vydobyl svůj kultovní status: "Byl jsem a vždy budu Vaším přítelem..." neboli největší scéna v dějinách filmového Star Treku až po současnost. tím jsem si tak jist, že ani necítím potřebu tak smělý výrok zdůvodnit. (14.10.2017)