Bitva na kopci

Československý televizní film o čtyřech přátelích, jež si užívají volného dne v přírodě. Skupina osob v složení P. Čepek, O. Navrátil, N. Konvalinková a E. Steimarová si připravili malé občerstvení na mírném návrší na louce pod stromem. Po krátkém bezvýznamném žvanění dojde mezi pány Čepkem a Navrátilem k roztržce, neboť Navrátil odmítá připustit, že je přicházející bouřka zasáhne a je proto zbytečné se sbalit a jít se ukrýt do vozu. Démonický P. Čepek se kvůli postoji svého přítele značně rozzlobí a čím více prší, tím je vzteklejší. Vrcholem tohoto krátkého do značné míry absurdního díla L. Smočka je okamžik, kdy se P. Čepek navzdory sílící bouři a lijáku svlékne do plavek, natře se opalovacím krémem a začne se slunit, to celé jen proto, aby se pomstil O. Navrátilovi za jeho řeči. Celá společnost je tak kvůli jejich malichernému konfliktu vystavena nepřízni počasí, neboť pánové dětinsky odmítají opustit místo sporu. Co se týká ženského obsazení, N. Konvalinková hrála svoji typickou hloupou postavu s vykulenýma očima a E. Steimarová během celého mužského infantilního verbálního souboje mlčela. Z mého pohledu se jedná o zcela zbytečný filmový počin, který divákovi nemá co nabídnout, ačkoli herecký výkon P. Čepka byl tradičně nepřehlédnutelný. (19.12.2018)

Dva chroničtí neurotici vyjedou se svejma paničkama na výlet. Jedna je pitomá puťka (Konvalinková), druhá zažívá asi prozření a drží skoro celou dobu hubu. Problém je, že vzniklý egoistický souboj obou pánů je totálně o hovně. Copak se nedala hra ješitné stupidity vystavět na něčem malinko zajímavějším, než je hádka o příchodu bouřky? Takhle to vypadá spíš jako souboj uprchlých bláznů než náhlé vzplanutí dávno dušených agresí. Pro mě slabota. 40% (21.10.2012)

Taková jednoaktovka prostřednictvím televizní obrazovky. Nic extra, ani herecké výkony neoslnily. Avšak obsahově je toto dílko nadčasové až běda. Sám jsem byl svědkem podobných "rozepří pro rozepře" nesčetněkrát a to jste pak vlastně tak trochu v roli nebohé Nadi Konvalinkové, byť jsem si u toho vždy užil i kus až zvrácené zábavy. A zde jsem se tedy pobavil opět a nostalgicky zavzpomínal na mladší léta s testosteronovým nábojem. Být to však o chlup delší, doporučoval bych nedokoukávat. (19.09.2020)

Nejdřív ňáký hihihi a hehehe, pak ňejaký kecy a konec? Je mi líto, ale to bylo málo i na 40 minut. Né že by Jarin i Olin nebyli takřka dokonalými dementy, Petr Čepek vždy dokázal zahrát cokoliv a Oldřichu Navrátilovi stačilo vzít si fešáckej plastovej kšilt (pro případ, že by to pomalejší divák nepochopil). Dokonce i volba Nadi Konvalinkové byla sázka na jistotu. Jen Evelyna Steimarová tam byla jaksi navíc - režisér nejspíš plánoval, že něco vystaví přes mokré tričko či snad bez něj, ale pak se na to vybodl a tak řekla jen pár slov a na konci ostatní odvezla (očividně zpátky do ústavu). Avšak obsah? No jako rozhlasová hra by to i fungovalo, jako film ale ne. Uškvařit je na konci ten blesk, tak přimhouřím oko. Nebo alespoň vynechat ten prázdnej úvod. Nestalo se však ani jedno a proto docela zklamalo. (16.07.2015)

Odehrané výborně, jak taky jinak, když Čepek a Navrátil v nejlepších letech, ale při prvním zhlédnutí to bylo lepší. Napodruhé už patrné nedostatky a plytkost scénáře. Hrát to někdo jiný, bylo by to o ničem. Konvalinková standardně v roli hloupé husy přehrávala už moc. Sledovat to jako rozhlasovou hru, asi by se u toho dalo i zaspat. (23.08.2022)