Samurai Champloo

Strašně pěkně vystavěnej příběh, rozvijející se v ideálním tempu. Velmi se mi zalíbili charaktery. Bylo by to na "peť bodou" nebýt toho, že serie obsahuje dva díly, který jsou tam IMHO naprosto zbytečný a ani se netýkají základní dějové linie a taky mi tam dost vadí ten příšernej hip-hop a vůbec celá taková "skejťácká" atmosferá. S myšlenkou, že ve středověkým Japonsku lítali borci se štětcama a malovali na zdi kaligrafický graffity, se stále nemohu smířit. Takže 80%. (04.11.2007)

Musím říct, že mě tato serie velmi příjemně překvapila. Ač nejsem fanouškem hip-hopu a hlavně kultury, která se kolem vytvořila, musím říct že v tomto seriálu bylo spojení velice zdařilé. Nevím zda ostatní, ale ja jsem se u sledování seriálu velice bavil. Vrcholem byl 9 díl a zapalené pole :-) a pak 21 díl zápas v baseballu. K dostání je i na youtube a angličtina není složitá - tak mrkněte, mohu jen doporučit. 90% (08.02.2009)

Mé první setkání s anime seriálem dopadlo velmi dobře. Hip-hopu nefandím, ale zde ho nebylo tolik, aby dokázal zkazit požitek z celého seriálu a to i přesto, že jsem zvyklá na poněkud jiné samurajské filmy s Toshirem Mifunem. Jde o klidný oddechový počin, který pobaví, rozhodně neurazí a mnohé přímo nadchne. 9/10 (28.04.2008)

Spojení je to opravdu zajímavé. Od tvůrčího týmu Cowboye Bebopa se snad ani nedalo čekat nějaké vyloženě špatné anime. Původně jsem si myslel, že mi hi hop bude trhat uši, ale naštěstí se sami autoři vyvarovali tomu děsnému rapování a ponechali jen samotné rytmy. Ty krásně do období Edo zapadly. Velkým plusem je rovněž i ústřední trojice postav, kterou si prostě nelze zamilovat. Fuu - tradiční kawaii holka, Jin - typicky mlčenlivý samotář a Mugen, který zde představuje nevybouřeného tvrďáka. Ten je rovněž naprosto luxusně nadabován (jap.) a jako jediný zde běhá v kraťasech. K tomu přihoďte hezkou animaci, souboje na ostří katan, libové fórky a máte z toho parádní anime, které rozhodně nenudí. 9/10 (12.11.2007)

Největší chybou Watanabeho seriálu je to, že z velké části nehledí na historické skutečnosti a vsazuje do feudálního japonska lidi, kteří svou mentalitou odpovídají spíše dnešním Japoncům. Obdobnou chybu činí i tím, že v seriálu užívá mnohých hiphopových prvků. To vše je ovšem pochopitelné, přihlédnete-li k věkové skupině, pro kterou je seriál především určen, a k velké oblíbenosti hiphopu v dnešním Japonsku. I přesto zde však není nouze o zábavu a mnohé díly bych si odvážil ohodnotit i pěti hvězdičkami. Nejvíce na mě zapůsobil díl o japonských dřevorytech, v němž jistým způsobem figoroval i V. van Gogh, a také díl o dívce z ostrovů Rjúkjú, kde se na dané poměry vyskytla i poměrně hezká hudba. Velmi pozitivní je také používání mnoha vyprávěčských metod a příběhová bohatost. Několik dílů ovšem bylo takřka nesnesitelných, hlavně ty, které byly prolezlé hiphopem. Tyto díly srazily dolů můj celkový požitek ze seriálu. 8/10 (15.06.2008)