Dáma vo vode

Příběh je možná originální, ale zároveň tak nějak divný. Přes veškerou snahu o mystiku a nějaké poselství to na mě působí hrozně odtažitě, nuceně a nezajímavě. V první polovině je to alespoň ještě neobvyklý experiment, pak už se dostavuje pocit znudění z neustálého hledání správných lidí, kteří se musí účastnit příletu velkého orla a likvidace vlka s trávou na hřbetě.. Nevím proč, ale zdá se v případě tohoto filmu odmítá moje fantazie spolupracovat. (04.11.2006)

Je z modrého světa. Má poslání. Snaží se člověku pomoci. Jenže člověk už zapomněl naslouchat...... . V některých pasážích poznávám ,,svého" Shaye, ale celkově je to hodně nevýrazné. Dialogy v sobě nemají tu sílu na kterou jsem zvyklej. A bohužel u mně nefunguje ani vazba na postavy. Kamera i hudba jsou v pohodě, ale scénář je divnej. Mněla-li být scéna ,,oživení" dojemná, tak prostě se mnou nezatočila. A to jsem se snažil věřit jako dítě, že všichni mají poslání. (15.02.2007)

Když režisérova postava, jakýsi zakomplexovaný pisálek, ve filmu prohlásí: "Vždyť já nejsem nikdo, nemyslím si, že jsem výjimečný", málem jsem se udusil smíchy. Přesně tohle si totiž myslí a proto tenhle film doplatil na absolutní nedostatek soudnosti kdysi geniálního režiséra.Chudáci malí Shyamalanové, Křemílek s Vochomůrkou jsou určitě lepší volba, než jakási přichcíplá vodní víla pronásledovaná vzteklým trávníkem. (04.02.2007)

Rok a půl mi trvalo, než jsem se odhodlala Ženu ve vodě zkouknout. Ne že bych dala na kritické ohlasy, ale tak nějak jsem cítila, že ještě nenastal ten správný čas. Shyamalana mám moc ráda, obdivuju, jak se v každém svém filmu snaží být invenční, jeho scénáře jsou netuctové, závěrečné pointy ohromující. Žena ve vodě je jiná, vnímám ji hlavně jako pohádku pro režisérovy děti i jeho samotného. Ať si říká, kdo chce, co chce, příběh je velmi silný a nad tím, jak rychle všichni hlavní postavě uvěřili nebo z čeho kluk vyčetl proroctví, se odmítám pozastavovat, protože, jak už bylo řečeno, je to pohádka. A Freddy Rodríguez posilující jenom polovinu těla je pak třešničkou na tomhle kouzelném dortu made by Mr. Shy:-) (29.05.2008)

Tenhle film je hovadina tak neuvěřitelně podvratná, že jí tu špatnost vyčítat ani nedokážu. Skoro jako by na ní Shyamalan stavěl a divákovi se škodolibě vysmíval... Žena ve vodě je určitě lepší, než následující Stalo se, ale nemůže se měřit s předchozím blokem filmů; už jen proto, že bude přijatelná ještě mnohem uzším okruhem diváků. Předlouhá promenáda nelogičností by se dala omluvit pohádkovou podstatou příběhu, na pohádku je to ale chvílemi příliš komplikované a na jakýsi crossover zase spolu individuálně solidní scénky nechtějí moc kamarádit. Kolosálně nesourodý celek tak pohromadě udržuje jen kouzelná atmosféra, hudba a Paul Giamatti s Bryce Dallas Howard (ostatní herci působí dojmem souboru tatínků a maminek, kteří neměli k večeru co dělat). Co z toho? Tentokrát nelze Shyamalanovi vyčíst bezradnost či schematičnost, ale jen za tu cenu, že: 1) přistoupíme na možnost, že Shyamalan formu stlačených, k sobě nepasujících dílků spáchal úmyslně 2) roztrháme tuhle sofistikovaně superšpatnou hříčku na mraky. Zůstal jsem někde v půli cesty... Mimochodem, neuvěřitelně drzým tahem zůstává postava kritika - jeho scény sice nejsou vtipné, ale svou sprostotou vůči divákovi naznačují lecos ze Shyamalanových úmyslů. ;-) (25.02.2009)