Výkrik do tmy

Ve své podstatě hodně zajímavé drama. Poukazuje na dnešní dost obtížnou dobu, kde pakliže si chcete vybojovat pravdu, musíte pro to obětovat svůj vlastní život. Ne, že bych tohle už jednou neslyšel. Meryl Streep a Sam Neill za tu rodinu ale bojovali tak, jako v žádném jiném filmu. Když si to převedu do reality, s čímž se mně film snažil každou desetiminutovku sblížit, tak si musím uvědomit, že tak těžký život opravdu neprožívá každý. A v rámci toho je tento film hodně silný. Co už bylo horší, tak ta dost silná vazba na víru, křesťanství a církev, kterou bychom zde nazývali sektou. Vysvětlovat si to může každý po svém. Každopádně i lidé kolem těch lidí nevedli zrovna zdravé názory a tak film fakticky jednal na obě strany. Myslím si, že v rámci těchto dvou stran se teprv ukáže, k jaké straně kdo inklinuje. Jestli k těm, co jsou schopní respektovat nebo těm, co jsou alternativní názory úplně cizí. (23.07.2014)

Já osobně si nemyslím, že kvalita snímku by měla nutně stoupat či padat spolu s výkonem Meryl Streep. Ač mám tuto madam velice rád, ač ji bezmezně obdivuji, za největší přednosti Výkřiku ve tmě považuji myšlenku a následný obsah. Ono není bezpodmínečně nutné, aby nám někdo (či něco) zcizilo dítě ze stanu. Procitnout a přemalovat své růžové brýle na realističtější barvu můžeme i za pomoci mnohem méně závažných událostí. Je hezké předat svou zkušenost druhým lidem, aby bylo zabráněno budoucím neštěstím. Kde je ale hranice mezi touhou pomoci druhým a touhou zviditelnit sebe sama? Jak odmítnout žádosti o uveřejnění osobního příběhu, aby to neznělo alibisticky a nebudilo podezření? Na kterou stranu ukročit před smečkou všežravých hyen? Výkřik ve tmě je bravurně zpracovaným propletencem otázek a odpovědí, které všichni moc dobře známe z běžného života. Nemaskuje se za velkolepou hudbu nebo uhlazené vizuální provedení. Je suchým, názorným a realistickým pohledem do duše společnosti. A za takový budiž mu vysloven jeden veliký dík! Jo a Meryl, tak ta byla famózní! (13.07.2011)

Měla jsem velký problém aspoň trochu sympatizovat s manželi, kteří ve filmu přišli o dítě. Jejich náboženský fanatismus a vskutku zvláštní chování, související s nenahraditelnou ztrátou, mě celou dobu stavěly spíše na stranu žalobců. Taky jsem nedokázala pochopit, proč vozit 9týdenní miminko do divočiny a nechávat je v noci na pospas. Dříve jsem z těchto důvodů nebyla schopna film ani dokoukat. Teď se to povedlo, rozpaky zůstaly a taky sotva průměrné hodnocení (za herecké výkony hlavních představitelů). (13.07.2011)

Abych se přiznal, na tento film jsem se po přečteních některých komentářů zde velmi těšil. Bohužel musím říct, že má očekávání ani za mák nesplnil. Celý film mi přišel takový rozvlečený, bez pořádného spádu. Meryl Streep mi přišla v každé situaci téměř stejná, jako kdyby s ní ztráta díděte nic nedělala. Zvláště v klíčové scéně, kdy v kempu o dítě přišli, tam se mi zdálo, že se Meryl Streep snaží, aby si diváci mysleli, že jí na tom dítěti záleží (což by asi mělo, když hrála jeho matku), ale pro mě to tak nevyznělo. Mnohem lepší výkon pro mě představoval Sam Neill, který si zahrál jejího muže, zvláště se mi pak líbil, když jako manžel prožíval zoufalství ze soudů. (15.06.2010)

Velmi zvláštní film, snad jediný, kde má Meryl černé vlasy. Úsměvné kulisy let - nevím kterých, osmdesátých, sedmdesátých? A drsné drama, kde pravda je - kdovíkde. Nejde to jen tak odkoukat bez toho, že by u sledování člověk neprošel plejádou podivných a silných emocí, nad kterými visí otázka: tak jak to teda všechno bylo? (18.10.2010)