Život v siedmom nebi

V haldě nudných filmů na ČT v LETNÍM NEZÁVISLÉM LÉTĚ se občas objeví skvost a na tento film velmi rád vzpomínám. Přímo z něj sálá taková ta pozotivníenergie, nepodobná Amélii či Lásce nebeské. Filmů takových je zatraceně málo a nikdo by se je neměl nechat uniknout, protože taková přeměna z sucharského suchara ze sucharova v týpka užívajícího si života v podobě Turturra se jinde nikde nevidí. (23.09.2007)

John Torturro v roli puntičkářského, přesného a pedantského šéfa elektroinženýra Ala Fountaina, který řídí montáže turbín Zeus a díky tomu, že nedopřeje svým montérům padla 15 minut před koncem směny, je oblíbený asi jako komár na nudapláži. Chlapi ho sice večer pozvou na pokera, což je podle něj "debilní hra", ale nakonec se za nimi přece jen vydá, ovšem si za dveřmi vyslechne, co si o něm doopravdy myslí. Také rád volá své ženě a synovi a jediné, co ho zajímá je, kolik je třeba 12x7, což syn neví a má jaksi problémy s násobilkou. V jednom okamžiku však Al vidí, jak se věci dějí obráceně a rozhodne se obrátit svůj život. Půjčí si auto a navštíví zábavní park ze svého dětství, ale 90. léta nejsou to samé co 70. léta a z atrakcí je jen hromada šrotu. Po cestě zpět potká zálesáka a svůj pravý opak Kida, který si našel svůj kus země, žije v otevřeném karavanu, osvobozuje zahradní jeleny a trpaslíky, a žije v souladu s přírodou, koupe se v skalní rokli a hlavně - nikdy nepracoval. Spolu se pak baví a zažívají venkovské dobrodružství, což jsem jim upřímně záviděl. Rajčatová válka na poli, rozjeté policejní auto, krádeže trpaslíků a čumění na wrestling. Kid ale taky není psychicky úplně v pohodě, je to takové nemehlo, že dostane přes držku a občas se začne vztekat a hysterčit kvůli drobnostem. Nakonec sbalí dvě holky u jezera a milý Al si dokonce střihne nevěru. Pět dní si tak užil mimo svůj spořádaný život a to mu otevřelo oči. Myslím si, že takovou proměnu by potřebovalo více lidí, ale Česko přece jen není Tennessee a taková zatopená rokle je v létě obsypána lidmi jako hovno mouchami, a na cizím pozemku si nelze jen tak vybudovat vlastní kemping plac. (18.02.2022)

Člověk si kolikrát si ani neuvědomuje jak žije, má partnera, s kterým se vzájemně přetvařují, má děti, kterým místo aby přinášel radost, tak jim ubližuje, má práci, které dává přednost před osobním životem a zároveň má prázdný život, jehož smysl je v tom, že má zažitý určitý stereotyp z kterého neumí, nebo spíš nechce vybočit, strachuje co si o něm pomyslí ostatní, neumí být sám sebou, neprojevuje své skutečné pocity, chybí mu láska. Život pak utíká a člověk najednou zjistí, že děti odrostli a nechtějí ho vidět, je závislý na partnerovi, práce ho nebaví a on je v podstatě sám...Tento film je o tom, že pokud člověk chce, jde to změnit, jen musí sám chtít. (28.09.2008)

Při sledování jsem si říkal, že tři hvězdičky a víc ani ťuk, ale právě díky rozvolněné a na první pohled neurčíté atmosféře jsem se rozhodl později zvýšit. Tento film se zkrátka musí v člověku rozležet, je to příjemné "indie", nachazející poetiku v obyčejnosti a jednoduchosti. Divák očekávající úderný a výmluvný děj je pak jako samotný Al Fountain - upjatý a úzkoprsý - je třeba se uvolnit a The Kid ve skvělém podání Sama Rockwella si k vám najde cestu. Krize středního věku je tedy zažehnána, resp. příjemně překonána a tak i když určitou naivitu snímku neodpouštím, mohu jej zařadit po bok (přesněji těsně za) známější Můj nejmilejší bar... 7/10 (17.07.2011)

Velmi prostá, přímočará a krásně pohodová nezávislárna o překonávání krize středního věku. V podstatě to nemá čím překvapit (ta samá zápletka a děj už byly podobným způsobem zpracovány mnohokrát), ale na druhou stranu ani čím urazit a ty necelé dvě hodiny strávené ve společnosti sympatického dua Turturro - Rockwell utečou jako voda. 70 - 80 % (11.07.2012)