Život v siedmom nebi

Při sledování jsem si říkal, že tři hvězdičky a víc ani ťuk, ale právě díky rozvolněné a na první pohled neurčíté atmosféře jsem se rozhodl později zvýšit. Tento film se zkrátka musí v člověku rozležet, je to příjemné "indie", nachazející poetiku v obyčejnosti a jednoduchosti. Divák očekávající úderný a výmluvný děj je pak jako samotný Al Fountain - upjatý a úzkoprsý - je třeba se uvolnit a The Kid ve skvělém podání Sama Rockwella si k vám najde cestu. Krize středního věku je tedy zažehnána, resp. příjemně překonána a tak i když určitou naivitu snímku neodpouštím, mohu jej zařadit po bok (přesněji těsně za) známější Můj nejmilejší bar... 7/10 (17.07.2011)

Já ty čtyři hvězdy nakonec dám, i když mi ten konec přišel nijaký a i když budu muset oponovat názoru většiny a říct, že John Tuturro nehrál zrovna nejlíp. Rockwell ho předčil na plné čáře a hlavně mi přišlo, že ke konci hrál obličejem spíš výraz vysílení z toho, že mu tahle zkušenost pomohla do života, ale už jí má dost a rád by odjel, ale nemůže, protože se před tím rozhodl ještě pár dní zůstat po boku Kida. Přitom na konci měl být nejoptimističtější za celý film, což vyplývá ze všeho ostatního, ale z Tuturra jsem to prostě necítil. Jinak to ale vůbec není špatné, zvlášť první půlka mě naprosto nadchla, jelikož to bylo road movie s velice slibným startem, skvělými gagy (a především tím s erotickou linkou, to mi připomnělo jednu scénku z Peep Show, kde však sexuální fantazie oné ženské postavy byla ještě ujetější a ještě brutálnější :D), pohodovou atmosférou, která ví kdy být v klidu a kdy zvážnit a velice povedeným představením postavy Kida včetně toho, jak se s ním jeho naprostý opak Al vyjít, když už s ním musí trávit čas. Líbila se mi i druhá půlka, kde tohle soužití zajímavě gradovalo a pořád mě dokázalo bavit, ale už nebylo tak dobré jako v první půlce a celá část s těmi dvěma slečnami mi už přišla jako zbytečné protahování (SPOILER které sice dotáhne fór s erotickou linkou, ale co následuje poté ho jaksi ignoruje KONEC SPOILERU), ale ta pohoda z toho je cítit po celou dobu, určitá propracovanost taktéž a něco to do sebe má, i když to mělo na víc. Slabé 4* (15.03.2023)

Opět minimalistický, velmi levný, ale přesto nadprůměrný film Toma DiCillia s výborným Johnem Turturrem. Krásný příbeh procitnutí ze zavedeného stereotypu. Uvědomění si jiných hodnot a přístupu k životu. Sam Rockwell naopak hraje hrozného magora, který působí jako terapeutický činitel, který se mimo jiné stará i o humor v tomto filmu. Příjemná záležitost, doporučuju. (28.12.2009)

Tak tento film mě po dlouhé době opravdu uchvátil, nádherné, nenucené, jednudoché a přitom tak zvratové. Manžel od rodiny je na pracovní cestě, která mu předčasně končí, netuší proč, ale něco mu říká, aby nejel domů a podíval se na jezero, kde kdysi v mládí strávil dva dny. Jeho výlet nabere neočekávatelných obrátek. Nutno dodat, že se jedná o elektroinženýra, jenž má přezdívku od manželky "Clockwork", poněvadž je na vteřinu přesný a vcelku suchý člověk. 5 Hvězdiček a zasloužených, tento film musíte vidět. (08.04.2010)

Člověk si kolikrát si ani neuvědomuje jak žije, má partnera, s kterým se vzájemně přetvařují, má děti, kterým místo aby přinášel radost, tak jim ubližuje, má práci, které dává přednost před osobním životem a zároveň má prázdný život, jehož smysl je v tom, že má zažitý určitý stereotyp z kterého neumí, nebo spíš nechce vybočit, strachuje co si o něm pomyslí ostatní, neumí být sám sebou, neprojevuje své skutečné pocity, chybí mu láska. Život pak utíká a člověk najednou zjistí, že děti odrostli a nechtějí ho vidět, je závislý na partnerovi, práce ho nebaví a on je v podstatě sám...Tento film je o tom, že pokud člověk chce, jde to změnit, jen musí sám chtít. (28.09.2008)