Jan Evangelista Purkyně

„Každý člen národa musí být vojákem v boji proti mocem, které zatemňují ducha lidského a jenom světlem vědy přemoženy býti mohou." Tato slova Jana Ev. Purkyně plně charakterisují tohoto vědce, jenž plným právem může být označen za předchůdce našich dnešních snah ve vědě. Jeho všestranný zájem o národní život a především jeho úsilí o popularisaci nových vědeckých objevů, překračují svým významem obrozeneckou dobu. Nebojí se s vědou jít za lidem v době bachovské reakce, kdy ostatní veličiny tehdejšího národního života se stahují do ústraní. Bylo to právě v době bachovské reakce, kdy J. E. Purkyně začíná vydávat svůj časopis „Živa" pro šíření přírodovědeckých znalostí mezi nejširšími vrstvami, a budiž ihned řečeno, že šířil materialistické pojetí přírodovědy. Bylo to v době bachovské reakce, kdy začíná přednášet na pražské universitě česky a zakládá fysiologický ústav. Purkyňův profil není nikterak jednoznačný, tím spíše, že žil kolem tak složité doby jako byl revoluční rok 1848. Musíme mít na mysli stále jednu věc, že naše obrození, byť vzniká jako hnutí na obranu našeho národa a jazyka, má i svůj spodní tón. A tím je boj nového kvasícího kapitalistického řádu, proti prohnilému feudalismu. Purkyně má jistě s tímto hnutím mnoho společného, nejdůležitější však musí zůstat a skutečně zůstává to, že vyhlásil boj „zatemňování ducha lidského", že všechny své vědecké objevy se snažil uplatnit v boji za vyšší vzdělanost lidu, za jeho dobro. — Škoda, že film se soustředil především na jeho objev skladby živočišných tkání a nezabral šířeji, bohatěji a poučeněji Purkyňovu všestrannost. Filmový přehled 20/1953 (29.09.2008)