Dalkomhan insaeng

„La dolce vita aneb (první nenaplněná) láska bolí“. Měl mu pouze pohlídat přítelkyni a v případě nutnosti konat popř. zavolat. Neudělal tak a jak už to tak v životě chodí, každý dobrý skutek je po zásluze (po)trestán. Zvlášť, když dostanete druhou šanci, ale tři slovíčka „omlouvám se Vám“, zaměníte za „polib si, zmrde“. Polehčující okolností není ani skutečnost (právě naopak), když jsou v tom zapleteny (vaše) city.... Jsem jediný, komu krvavě rudá přestřelka na schodech připomněla tohle ? A v tom tkví zřejmě největší úskalí snímku. Není to rozhodně špatné, ale originály jsou vždy pouze jedny. Na druhou stranu nutno (Kimovi) přiznat, že své četné inspirace nijak neskrývá a naopak se k nim sympaticky hrdě hlásí. Navíc rozhodně (tupě) nekopíruje, ale jde si svojí osobitou cestou. 85% [Náhoda tomu chtěla, abych předevčírem shlédnul snímek Buried. Ve světle právě viděného, budu muset lehce přehodnocovat. Ostatně, posuďte sami. Sypká, lehká, písčitá hlína, pár čísel pod zemí, bezpečí dřevěné rakve, zapalovač, mobil, baterka a návdavkem spousta času. Naproti tomu těžká, deštěm zmáčená (nasáklá) jílovitá zemina, tlačí vás čas, mobil čeká až na povrchu a navíc je to pouhá rozcvička na rozehřátí. Přesto, jak vidno, jde to.... Jsi sráč, Ryane resp. Paule! Možný návod? Méně volat, více konat aneb postarej se sám]. (18.04.2014)

Sladký, hořkosladký nebo hořký život? Sám vám vlastně nevím; a po tomto snímku si v tom jsem jistý ještě méně. DALKOMHAN INSAENG je majstrštyk; majstrštyk z ranku filmů o mafiánech a pomstě. Čekal jsem (sice) podstatně více kombinace aka OLDBOY či Kim Ji-woonův předešlý opus JANGHWA, HONGRYEON, ale to, co přišlo na závěr, předčilo všechny mé představy. Přímočarý, nekomplikovaný a dějem jednoduchý snímek, který sice není založen na překvapivých pointách, ale kterému to ani v tom nejmenším neubírá na kráse. Shrnuto a podtrženo: Nečekejte překvapivé pointy, ani akci od prvního filmového políčka do posledního... a myslím, že i přesto budete z tohoto snímku paf. Co říci závěrem? "Jednu pozdní podzimní noc se učedník s pláčem probudil. Mistr se ho tedy zeptal: "Měl jsi noční můru?" "Ne." "Byl to smutný sen?" "Ne," odpověděl žák. "Měl jsem sladký sen." "Potom proč tak smutně pláčeš?" Žák potichu odpověděl, utíraje si přitom slzy: "Protože sen, co jsem měl, se nikdy nenaplní."" (09.10.2005)

Scénář: Ji-woon Kim .. Ji-woon Kim napodruhé.. Tentokráte si napsal scénář inspirovaný jednoduchým a už mnohokrát převedeným příběhem o pomstě ve stylu gangstérky. Když bych lehce srovnával s jeho Janghwa, Hongryeon, poukázal bych na stejně kvalitní kameru a příjemný hudební doprovod. Herci se taktéž snaží na maximum, atmosféra temného a hořkého osudu je stylová, ale mezitím je spousta vaty a nudných pasáží.. Tudíž nějaký strhující filmový zážitek se opět nekonal. 70%. (24.10.2005)

Jedni dělají problémy, druzí je řeší a třetí se baví jejich sledováním. Hořký, pomíjivě sladký život těch, kteří berou obcházení zákona jako životní styl, už byl zfilmován mnohokrát. Tento jihokorejský příspěvek do žánru je však unikátní přinejmenším způsobem, jakým skládá do jednolitého celku motivy, jež by jiným režisérům vystačily na celý film. Proměna loajálního bodyguarda v bodyguarda dbajícího morálních zásad je provázená nemožnosti vyjádřit své city k milované osobě, s čímž úzce souvisí existenciální podtext. V druhé půli se pak film láme v nekompromisní revenge movie, aby vygradoval jako zástupce tzv. heroic bloodshed. Střídání přístupů (a v rámci gangsterského filmu tedy i žánrů) nejspíš ani nebudete vnímat, ale tipnul bych si, že jde společně s precizností formální stránky o hlavní důvod, proč neoriginální příběh tak rychle odsýpal. Neměl bych opomenout ani Byung-hun Leeho, který je v roli rozpolceného „čističe“ až epicky dojemný, což lze připsat rovněž na vrub soundtracku, učiněné hostiny pro uši. Apendix: Jedna ruka netleská. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, dezorz (17.06.2009)

Přímočarej příběh nepaří do kolonky originální, ale to zpracování... Tahle svěží směs evropskejch žánrovek po korejsku neustále něčím překvapuje. Nějaký předvídatelný zvraty a scény, který jsem už tolikrát viděl jinde, mi poněkud vadily, ale to bohatě vynahrazujou hrátky s klišé a zaběhnutými postupy. Za všechny bych zmínil třeba přestřelku u baru :-) Kamera je naprosto perfektní, místy přímo úchvatná. Nechápu, jak nějaký scény mohli natočit. (04.06.2010)