Klinika Grace

Když Chirurgové začínali, první dva díly se mi vůbec, ale vůbec nelíbily. Pak přišel třetí, čtvrtý...jsem v desáté řadě v sedmém díle. Můžu se smát, brečet, přemýšlet....je tam všechno. Osudy lékařů i pacientů nevýraznè, dramatické, absurdní, komické.....dívejte se. Seriál vás pohladí po duši a to není málo.Celkové zpracování včetně stoprocentně zvolené hudby je vynikající. (16.11.2013)

Po skončení posledního dílu třetí série si dovolím tvrdit, že už jsem něco jako "odborník" na Greys Anatomy :) a dovolím si pár postřehů ..... Tenhle seriál je PŘEDEVŠÍM o vztazích a proto zhlédnutí jednoho, dvou dílů vytržených z kontextu může vyvolat zdání, že se jedná o tuctový seriál - nejedná ! Tolik dílů, schopných vyvolat ty nejkrásnější emoce jsem u žádného jiného seriálu nezažil. Ale musíte je vidět pěkně popořádku, protože vývoj postav a vztahů mezi nimi je tou největší devizou téhle každotýdenní drogy.... Zdejší srovnávání s ER a dalšími seriály z nemocničního prostředí bych vyřešil takhle ... Kdo chce vidět něco o záchraně života chytrostí a vzdělaností, pustí si Dr. House ... Kdo chce vidět doktory v každodenní akci za záchranu životů, pustí si ER nebo Chicago Hope ... Kdo se chce pobavit, pustí si Scrubs ... Kdo chce ale poznat, že i doktoři jsou lidi se starostmi podobnými těm, které prožíváme sami, pro toho je tenhle seriál ... Btw. tolik skvěle vybrané muziky v každém dílu také jen tak někde nenajdete .... Pro Geminiho - snad to nebylo příliš "hysterické" :) (01.06.2007)

___Restart___...prave jsem dokoncil 5 radu serialu, ktera vrha na dej v nemocnici Seattle Grace uplne jine svetlo. A nebo se mozna zmenil jenom muj pohled na tento serial, kazdopadne stary koment byl tak trochu mimo misu a nez napisu novy (jestli vubec) budu potrebovat delsi dobu na rozmyslenou...no, spise "rozcítěnou" abych pobral vse, co na me v techto 24 dilech autori vybalili. Un-fuckin-believeable... (25.11.2006)

V jednu chvíli můj nejoblíbenější seriál z doktorského prostředí. A to přestože jsem vždy nesnášel hlavní hrdinku, která je velice nepříjemná, sobecká a egoistická. Její chování je však částečně opodstatnělé, a proto se mi také seriál tolik líbil. Je vidět, jak moc si dají scénáristé záležet na chování postav a jak dobře jsou zahrané. Nejoblíbenější postavy se u mě často měnily, ale několik stálic se zachovalo: Cristina, Berk, Izzy a Addison. V každém díle je několik případů ať už veselých, nebo mrazivých. Sice je mnoho z nich dosti vykonstruovaných, ale většina z nich má dojímavý konec. Za ten nejsilnější považuji díl s nevybuchlou hlavicí... kdo viděl, jistě si s úlekem vzpomene. Narozdíl od ostatních nemocničních seriálů zde počítají s tím, že divák nemá za sebou tři roky na medicíně a tak je díky bohu i srozumitelný. Za zmínku stojí i úžasné skladby od nejrůznějších skupin vždy ke konci dílu. Nevím, zda se to však dá považovat za soundtrack. Jenže časem, nevím proč, všechny dobré postavy odejdou, nebo jsou alespoň mimo pozornost natáčení, chytřejší případy vymizí a zůstávají jen sáhodlouhé monology, co absolutně nepůsobí. Škoda, že seriál neukončili po třetí sérii :( (03.06.2007)

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)