Martin a červené sklíčko

Hodně jednoduchá a i přesto koukatelná dětská detektivka o briliantu, který se našel na Červené Lhotě. Červená Lhota tu ještě není nikterak oslnivým zámkem, je spíše braná jako malý okresní zámeček. Ono možná v šedesátých letech se k tomu i jinak přistupovalo. Každopádně celý ten film je jedna velká nostalgie - ta stará auta, poutě, tábory a focení s největším dětským hrdinou, Vinetouem. Příběh sám o sobě není špatný, naopak je to milé překvapení a rozuzlení případu je hodně překvapivé. Ze všech čtyř dílů o kriminalistovi Martinovi je tento jediný barevný. Kromě toho je také ten nejlepší a zároveň jediný koukatelný. [255. hodnocení, 24. komentář, 58%] (17.02.2020)

K tomuto příběhu jsem přišla jako slepá k houslím a ještě ke všemu jsem si myslela, že Martin bude jedno z těch malých děcek. Takže mě hodně překvapilo, kdo to ve skutečnosti byl. Jan Tříska mě s těmi černými brýlemi docela pěkně štval. Vypadal v nich poněkud arogantně, jako nějaký namyšlený pražský floutek. Na to, že jde o kriminální film, tak je tenhle příběh moc příjemný a svěží. Líbila se mi Martinova Škodovka a ten druhý kabriolet taky nebyl k zahození. (01.09.2016)

Ačkoliv účast jinak skvělých herců Růžka a Skopečka je (alespoň tedy v tomhle dílu, jiné jsem zatím neviděl) zcela zbytečná, oba si jen štěknou a zmizí, film není tolik poplatný době, jak by se dalo čekat. Jistě, vrahem není zahradník, ale živnostník, ve filmu se ale celkem dost a svižně hovoří anglicky (téměř vše obstarává Jan Tříska, jehož účast je taky svátkem nám všem, kteří jsme trezorovou dobu zažili) a hlavně je to prázdninovka, a ty já mám rád. Ten kabriolet na začátku, prostředí Červené Lhoty a celkem svižné tempo vyprávění dělá z téhle rádoby dětské detektivky hodně příjemný film. (13.01.2015)

Teda to bych chtěl vidět jak se v tomhle orientovali děti... Scenárista Ota Hofman a režisér Milan Vošmik v letech 1964–1966 realizovali čtveřici dětských detektivek s vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie) Martinem Martinem. Vedoucí fiktivního dětského oddělení VB se po filmech Volejte Martina (1964) a U telefonu Martin (1965) pouští v roce 1966 do pátrání po pachateli dávné loupežné vraždy. (03.04.2009)

Třetí a předposlední (poslední byl skutečně "Martin a devět bláznů", alespoň dle data uvedení do kin, zároveň děkuji za opravu uživ. pulnickovi) volné pokračování dětských kriminálně laděných příběhů se zápletkou od převážně dětského režiséra a scénaristy Milana Vošmika. Narozdíl od předchozích dvou příběhů "Volejte Martina" 65' a "U telefonu Martin" 66' měl tento docela ucelený děj, zámecké exteriéry (Červené Lhoty) byly poutavé. Za populární písně "Jó třešně zrály" nebo starý americký tradicionál "Red River" a za malého a roztomilého Marka Vašuta kterého pozorný divák určitě pozná dávám nakonec za 3*. (03.09.2006)