Metoda

1 místnost, 7 kandidátů na jeden pracovní post a „vedení“, které se pomocí psychologického nátlaku, obratné manipulace...(neplést si se zastrašováním) snaží při „pracovním pohovoru“ vybrat nejschopnějšího kandidáta z dotyčných. Skutečný charakter člověka se totiž pozná ve vyhrocených (krizových) situacích. Bude dotyčný schopen vést firmu, nesesype se při prvním problému, bude schopen firmu nadřadit svému soukromí?! (Tohle nelze naučit, člověk se s tímto musí narodit, dá se to pouze rozvíjet). A vítězem se stává.....“největší bezpáteřní svině“. O (mnohem) větším přesahu snímku dostatečně svědčí fakt, že se tvůrci nespokojili "pouze" s polohou boj o pracov. pozici (viz včlenění sekvencí v podobě probíhající demonstrace MMF). Sice pouze "lehkým" nástinem" tam za okny zuří demonstrace, ale koneckonců i důležité otázky pohovoru se citelně otírají o toto téma. O samotném konci netřeba jakéhokoliv komentáře. Mám rád tyhle komorní „klaustrofobické“ psychologické snímky (ve stylu 12 Angry men, popř. 12) odehrávající se v uzavřených stísněných prostorách, kladoucí důraz na samotné dialogy a verbální souboje „face to face“. K úplné (mé) spokojenosti scházelo ještě VíCE (při)tlačit na pilu, ale i tak panuje s výslednou podobou převážně spokojenost. Pouze zcela nesouhlasím s interpretací přesněji řečeno nastolenou (volně ve vzduchu poletující myšlenkou): výhra, ale za jakou cenu? Na těchto důležitých postech v drtivých počtech případů sedí lidé nazýváni valnou většinou odpornými kreaturami s pokřivenou morálkou. Dotyční se ovšem tak necítí, popř. s touto skutečností nemají nejmenší problém. (O jejich zdraví "starost" mít opravdu nemusíte...spánek mají naprosto klidný). Neříkám, že je to dobře či špatně, to ponechám na každém z vás.... Pouze s dovětkem, že i takoví lidé jsou potřeba. Být svět tvořen pouze „dobráky“, mám silný pocit, že bychom se „samou láskou a pochopením“ navzájem postříleli a koneckonců i ta matička příroda si s nastolením "rovnováhy" (vy)pomáhá v podobě predátorů. Na druhou stranu, (si v konfrontaci s nimi), člověk občas připadá jako věc. To ze mě mluví osobní zkušenost(i)...... a za sebe JEDNOZNAČNĚ říkám, žít v takovém světě, (který bude složen z valné většiny z takovýchto lidí), bych JÁ žít nechtěl. Stačí, že nám vládnou... 90% s dovětkem, že tu 5-tou * si ponechávám v zásobě pro druhou projekci. p.s. zajímavý (výstižný) komentář uživ. gudaulin (14.09.2011)

Doporučuju (a to nejsem jedna z těch, která by pohrdala dabingem, zvlášť ne tím českým) v původnim znění s titulky (už jenom kvůli tý španělštině!!!:)). Jen 7 lidí v jedný místnosti, trochu jako 12 rozhněvaných mužů. A výsledek? Stejná dokonalost. Samotnou metodu jsem neznala a přijde mi geniální. Nechat všechny kandidáty, ať se vymlátí sami, a to všechno jenom pár drobnýma úkolama. Nejlepší konkurz ever a nejlepší způsob, jak vybrat vhodnýho manažera. Zároveň ukázka toho, jak nemám šanci:D (15.10.2011)

Tenhle ten film představuje naprosto pohodovou, velice inteligentní zábavu. Těžko se mi specifikuje žánr, protože je to velice bezemoční - nic dramatického, nic extra napínavého, spíše zvědavost vzbuzující. Několik kravaťáků se účastní konkurzu na blíže nespecifikovanýho papaláše, přičemž hlavní roli hraje metoda, kterou je vítěz vybírán. Při plnění úkolů přicházejí kandidáti do často nepříjemné interakce, přičemž po každém kole je jeden z nich vyřazen. Vše se odehrává na pozadí summitu MMF v Madridu, což je ale zapracováno je pomíjivě několika scénami/zmínkami. Herecké výkony jsou výborné, filmařina naprosto nerušivá. Nedávám plný počet jen kvůli tomu, že se to malinko vleče. Kdo by měl zájem o podobný filmek, který sice nemá celkově takovou vysokou kvalitu, ale za to ubíhá a dá se označit za slušný thriller, doporučuju britskou Zkoušku. Metoda atakuje 90%. (05.12.2012)

Opravdu výborná psychologická konverzačka, která by lehkým sestříháním získala punc dokonalosti. Ale na druhou stranu, ty přestávky, které bohužel trochu snižovaly aktuální napětí, zde však ani zdaleka nebyly zbytečně, spíš naopak, měly za úkol proklepnout kandidáty ve chvíli, kdy si mysleli, že testováni nejsou, vyvolat u nich pocit zdánlivého bezpečí. Co se týče pointy, možná trošku zklamaný jsem, napodobení Cleesova odkazu (navíc mi ho částečně podsouvala i kamera) by mi přišlo více než trefné a navíc dokonale cynické, ale závěr v této podobě vyznívá zase mnohem více pragmaticky (alespoň ve světle dnešního světa), takže proč ne. I když, dle daných pravidel (pokud jsem natolik naivní a věřím, že zde vůbec nějaká byla), se tvůrci se svým vítězem tak trochu sekli (nebo plichta?). V každém případě nemůžu a vlastně ani nechci jít pod 5*, sice slabších, ale v daném žánru jde bez debat o jednoho z nejlepších zástupců, takže zasloužených. (06.09.2012)

Námět filmu je naprosto parádní a dát pouhé 3* k tak ohromnému potenciálu (a navíc výbornému v segmentech!), mě už takhle dlouho nemrzelo. Většinu stopáže jsem totiž vážně seděl jako přibitý - poslouchat ty dialogy bylo nesmírně zábavné. Metoda by byla geniální, kdyby se zaměřila pouze a jenom na průběh pohovoru a nenabízela x dalších epizodek, které však nedotáhne do konce a které pro vývoj děje stejně nemají absolutně žádný smysl (nejvíc mě iritovala scéna na záchodech, nicméně takové zkažené jídlo... nápad možná sice dobrý, ale k čemu to tam vlastně bylo?). Ovšem nejvíc zamrzí fakt, že snímek rozehrává nesmírnou psychologickou hru, pro tak slabý závěr. Mohlo to být excelentní, ale bohužel je to vážně nedotažené. Taková škoda! (17.01.2015)