Trestný prápor

Tato minisérie je jiná. Jiná než ostatní válečné seriály. Narazil jsem tady na srovnání s Pacifikem a Bratrstvem neohrožených - a ani trochu se mi to nelíbí. Ano, sledujeme tady osudy několika vybraných vojáků za druhé světové války, ale na rozdíl od obou zmíněných seriálů z produkce HBO toto není dokumentární rekonstrukce událostí přesně tak, jak se staly. Nedočkáme se vyprávění stařičkých pánů o tom, jak kdysi mordovali Němce po stovkách a nedočkáme se ani velkolepých akčních scén. Nejlepší na Trestném praporu totiž je, že nic z toho ani nepotřebuje - vystačí si s podstatně menším rozpočtem i prostorem. Akčních scén je poskrovnu, historické reality se seriál drží tak napůl, ale co musím ocenit, je vynikající práce scénáristů - inteligentní divák totiž nemá šanci se nudit. Každý díl je totiž po malých kouscích prošpikovaný dokonalým náhledem do ruské duše, do ruské reality doby druhé světové války, do reality trestných praporů a Rudé armády (btw. i čs. vojsko na Rusi mělo svou trestnou brigádu, lidi tam posílal mj, nechvalně proslulý dr. Vaš, který stál za justiční vraždou gen. Píky, který ho paradoxně dostal ze sovětského lágru). Ano, často je to přitažené za vlasy, ale na druhou stranu - Rudá armáda byla tak velká a Rusové dokáží být národem natolik pitoreskním, že není úplně problém uvěřit, že se vyobrazené scény někde skutečně staly, ono je to i dost dobře možné. Zásluhu na tom mají vedle scénáristů samozřejmě i skvěle vybraní herci a poměrně solidní režisér, který sice moc nepřekvapí, ale svou práci rozhodně neodbývá. 75% (20.04.2014)

Velmi kvalitní ruský vojenský seriál. Jsem nesmírně překvapena s jakou otevřeností řeší dialogové scény režisér. Sálá z toho filmu pravá ruská duše i povaha. Když se nad každou větou pronesenou vojákem, který je odsouzen na smrt a nemá co ztratit, zamyslíte, tak pochopíte, proč Wehrmacht prohrál v Rusku válku. Ač těmto trestancům sovětský režim nepřichystal nic dobrého, ba ani bývalým důstojníkům Rudé Armády, přesto cítíte, jak Rusové hluboce milují svou vlast. A právě tato obrovská láska k vlasti (k té nádherné široširé Rusi s blátivými cestami, širokými lány obilí a vypálenými vesničkami ) způsobila, že vzdor a odhodlání vyhnát uchvátitele ze své země za cenu života, byl pro každého vojáka věcí cti a samozřejmosti. Film je protkán krásnými ruskými písněmi a místy má i velmi citlivá místa, že pochopíte !?! ruskou mentalitu. Je opravdu jiná než ta naše. (14.11.2007)

Komorní válečné drama odehrávající se někdy mezi lety 1941-1943 je mikrokosmem velitelství divize a prostředí trestného praporu, kam byli zařazováni ti, na jejichž životě nebyl příliš velký zájem a byli proto nasazováni tam, kde to nejvíce připomínalo potravu pro děla, miny, tanky či jiné nástroje válečných jatek. V ruském případě šlo o tvář zvláště odpudivou, protože trestáni byli až příliš často ti, kteří patřili k nejlepším a doslova Stalinovi navzdory zachránili Rusko před nejhorším ponížením v jeho novodobých dějinách, jdoucím daleko za limitu, k níž se kdysi velmi vzdáleně přiblížil Napoleon I. Syrovostí přístupu, věcností při pohledu na příslušníky policejního ministerstva NKVD (velmi připomínajícími tu nejhorší verzi StB našich padesátých let), ale i citlivou individualizací vyšších důstojníků divize nebo lidí v týle připomíná TRESTPRAP (to je doslovný překlad ruského zkratkového názvu) MASH. Ta obdoba je ovšem velmi vzdálená, protože více než 200 dílů čítající americký seriál se soustředí na takřka mírový život nemocnice a přerůstá do širší dobové sondy demokratické americké společnosti prožívající šok z vietnamského výprasku. Všechno, co bylo možno dříve slyšet jako pokradmé poznámky kdesi stranou nebo v náznacích poučenějších próz ruských předních spisovatelů (např. Šolochovův OSUD ČLOVĚKA) je tu věcně a bez příkras podáno jakoby na tácu. Vlastenectví, které prostupuje i tyto zavržené, nevyznívá hluše, protože Hitlerovi se podařil svého druhu zázrak: přesvědčit ruského i obecně sovětského člověka, že může existovat rozvrat a brutalita ještě větší, krutější a bezuzdnější než byla ta, kterou ztělesnil ve své ponuré osobnosti někdejší zločinecký diktátor z Kremlu. Jakkoliv lze dílu vytýkat řadu dílčích nedodělků, syrovost záběru, mimořádná kvalita hereckých výkonů, ale i režie a scénáře - uznalou zmínku zaslouží i úvodní motiv ostnatých drátů - převládá. Hrůza a děs, ale i lidství a solidarita mezi politickými a lidmi ze skutečného dna sovětské společnosti jsou tu alespoň pro mne představeny v celé své strašlivosti. Snad také jako konečně skutečná katarze nešťastné největší evropské země, trestané v minulém století režimy, jež si nezasloužila, a krvavými konflikty, po kterých nikdy netoužila. Právě tudy zřejmě vede dokončení cesty ruské společnosti do Evropy, z níž nikdy nevyšla a jejíž je již druhé tisíciletí přirozenou součástí. (26.07.2010)

Jak už bylo zmíněno, s Bratrstvem neohrožených se to nedá srovnat. BoB je technicky úplně někde jinde. Trestnému praporu chyběly peníze a možná i ambice na něco většího. Ale to vůbec nevadí. Celou dobu jsem na to koukal bez očekávání jako na průměrnou „poučnou“ zábavu. Avšak úplně poslední scéna posledního dílu mě rozplakala. Ne, že mi ukápla slza, ale opravdu jsem několik minut brečel. Ani nevím přesně proč. Ten zpěv – ten chorál. Když to znělo, jako bych slyšel ruskou duši. Všechny paradoxy a protiklady toho národa v jedné scéně, jedné písni. (08.08.2014)

II. sv. vojna z pohľadu trestancov. Musím uznať, že čo do informácií, ide o pomerne obohacujúci seriál, pretože o ruských trestných práporoch toho veľa natočeného nie je. Seriál diváka pekne prevedie od úplného začiatku, kde sa vo väzniciach regrutujú väzni až po samotný trpký koniec, ktorý je po emocionálnej stránke veľmi silný, no pritom vôbec nie je patetický tak ako sme navyknutí z americkej produkcie. K tomu medzi tým by sa síce našli nejaké výhrady - mohlo to byť divácky atraktívnejšie natočené a niektorým postavám by som sa viac venoval, no celkový obraz je veľmi pozitívny, mám dobrý pocit. Samozrejme, mnohé nedostatky čiastočne vyvažuje aj charizmatická hlavná postava. Nadpriemer.75/100 (12.09.2017)