Jana Eyrová

Milé, sympatické a příjemné zpracování slavné knižní předlohy. Jana je tak škaredá, až je pěkná (a ať si kdo chce co che říká, myslím si, že vyložená kráska by do role nezapadla), pan Rochester je taky vystižen na výbornou a nádherné anglické exteriéry se také hodně povedly. Jen se na ději opravdu hodně projevilo to, že tvůrci potřebovali film zkrátit, protože některé pasáže jsou opravdu hrubě zestručněny. (11.06.2009)

Byla to dvouhodinová výuka angličtiny na konci upoceného školního roku a všichni milosrdný návrh profesorky, že se bude promítat, přijali s ulehčením. Na tu bezbřehou koninu, která následovala, mě však nemohlo připravit vůbec nic. Už ani nevím, kde začít, abych náležitě popsal, jak hrozná slátanina Jane Eyrová je. Pokud jste s to přeslechnout ty tuny plytké konverzační vaty, kterou postavy chrlí z úst, pokud myslíte, že přežijete tu neúnosnou záplavu kýčovité, věčně podzimní viktoriánské romance, pokud vám nevadí, že na každém druhém záběru poletují mračna oranžového listí a pokud jste schopni mávnout rukou nad kvílivým a slechy drásajícím hudebním doprovodem, za který by si jeho autor zasloužil projít Norimberským procesem za porušování základních práv lidské bytosti, pak pro vás snad Jane Eyrová představuje ideální náplň volného času. --- Obecně mezi studenty platí, že cokoliv je lepší, než přetrpět normální vyučování. Film formátu Jane Eyrové potvrzuje výjimku z pravidla. Úděsné. (20.06.2012)

Ani kdyby me predavkovali estrogenem , privazali do kresla, roztahli ocni vicka a nutili me se divat na tento film neuronil by slzu nez z palicich se cocek, nenasli by emoci nez nenavist. .......A to ani kdyby me dali pred plazmovou televizi. (14.01.2009)

Nečíst předlohu jsem nadšená na nejvyšší míru, ale nedokážu se ubránit srovnání s knihou a v neposlední řadě též s jinými adaptacemi, kdy je pochopitelné, že krátký film nemůže nahradit několika hodinový seriál. Proto mi tam mnoho věcí chybělo a některé pasáže mi přišly dost okrájené, ale člověk to u filmu asi musí pochopit. (24.07.2011)

Unylé, ač atmosféra měla být ponurá, špatný výběr herců, hlavně u Rochestera a jeho choré ženy - místo šílence popisovaného v knižní předloze vypadala spíš jako po proflámované noci a smích, který se měl děsivě rozléhat po domě, zněl jako ze studiové pohádky na nedělní odpoledne. Seriál si pamatuji velmi matně, ale v případě T. Daltona vím, že splňoval mé představy týkající se vizáže knižního hrdiny. (01.03.2009)