외출
April Snow
Obsahy(1)
In-su pracuje v koncertní hale, kde instaluje vybavení na hudební vystoupení. Jednoho dne je však zastižen nepříjemnou zprávou. Jeho manželka se stala obětí dopravní nehody. Jenže v autě nebyla sama a tak se In-su před operačním sálem v nemocnici setkává s manželkou druhé oběti. Zprvu se zdá, že šlo jen o služební cestu, ale po přečtení manželčiných zpráv v mobilu a informací z jejího pracoviště dostává In-su jasnou představu o tom, co doopravdy jeho žena v autě ten den dělala. Aby zjistil víc, pokouší se navázat bližší kontakt s manželkou druhé oběti. (EMIA)
(viac)Recenzie (56)
Film, ktorý vo mňe dozrieva aj pár dní po pozretí, každou snehovou vločkou na mojom okne upomína na nevysloviteľnú bolesť, zarmútok ako i krehkosť a jemnosť vzťahu vzniknutého v tých najhorších životných chvíľach si za svoju neutíchajúcu melancholickú rezonanciu v mojom vnútri plné hodnotenie nakoniec zaslúži. ()
Nie nie, toto nieje jedna z tych chirurgicky presne vystavanych romantickych dram, ktorych je v korei neurekom. Toto je surova, smutna realisticka drama. Nezasiahne vas do srdca ako amorov sip, ale zovrie vam ho ako zimny mraz a potom jemnucko pohladi ako aprilovy sneh. Nazov je skutocne priznacny a v zavere film do seba prenadherne splynie a zanecha skutocne hlboky, zvlastny, melancholicky pocit ktory este dlho, dlho doznieva aj po nadhernych zaverecnych titulkoch. Krute osudy hlavnych protagonistov vas casto krat prinutia sa hlboko zamysliet, ako sa citia, o com premyslaju, a aj ked je tazke na to prist, vy viete ze naozaj trpia. Ak by som niekedy vyberal tie naj korejske filmy, tento by bol aj s Oldboyom, Bittersweet life a A moment to remember v Top 5. (10/10) ()
Film ktorý pri svojej úprimne mienenej strohosti mieša karty tak dlho, aby nakoniec na stôl vyložil dvoch ošuntelých horníkov. Plno otvorených otázok a dilemat, ale žiadny náboj, impulz, ktorý by ma hecol hľadať odpovede. Téma ako stvorené pre poriadne živelnú "Taliansku" konverzačku a nie pre mlčanlivý "Kórejský" chlad, zničené pohľady, tichú domácnosť. Mám rád jar, mám rád sneh, aj symboliku, ale... 60% ()
Citlivé a krásné drama protkané smutkem i novou nadějí, která může přijít v ten nejnečekanější moment. Co je ale důležitější – odehrává se v magické době, kdy jste mobilem vyřídili všechno důležité, dokonce pořídili nemotorné selfie na pláži, ale nemuseli se bát, že spolykají váš život. Být někomu nablízku znamenalo být na vzdálenost jednoho telefonátu, stejně ale bylo mnohem snazší ztratit kontakt. O to víc záleželo na spojení v konkrétním čase a místě, v tomto případě kolem zasněžené nemocnice, v přilehlém hotelu a několika restauracích. Jakkoliv by April Snow po drobných úpravách zřejmě zabodoval i dnes, třeba jako jedna ze zaměnitelných netflixovských romanťáren, s odstupem tkví jeho největší síla v perfektním a místy srdcervoucím zobrazení éry, která se kvůli našemu nedůvěryhodnému vnímání času může zdát jen několik let vzdálená, ale ve skutečnosti je už dávno pryč. Třeba si na ni vzpomenete příště, až v dubnu nečekaně zasněží. 90% ()
Tenhle film se snaží vyjádřit většinu emocí mlčením. Někdy se mi zdálo, že záběry jsou zbytečně zdlouhavé a že pár slov navíc by neuškodilo. Jak je ale člověku po tom, co ho v životě potkají hned dvě velké rány za sebou. Jen pomyšlení nad tím, že se něco takového může stát, je nepopsatelné. Do chování hlavních hrdinů jsem se ale moc vžít nedokázala. A to ani přesto, že hrdinku hrála úžasná Ye-jin Son. 3,5* ()
Reklama