Člověk bez osudu

U filmů s podobnou tématikou mám většinou problém, protože mi příjde že jich autoři často prvoplánově využívají a tlačí strašně moc na pilu v touze šokovat - prolítostnit diváka. U maďarského Člověka bez osudu jsem ten pocit vyjímečně neměl. Nejspíše to dělá ono evropské pojetí, které stříhá trochu jinak a narušuje tak vyprávění. Výsledek pak je o něco méně příběhový, ale za to více atmosférický. Když k tomu navíc přidám vizuálně skvěle natočené záběry a Morriconeho, dostávám krásné čtyři hvězdy. Však já se ještě budu jednou procházet po peštských ulicích. (28.01.2012)

Začínam věřit, že snad v životě neuvidím dobrý tvrdý syrový realistický film z koncentračího tábora. Člověka bez osudu totálně pohřbil střih. Film není vůbec ucelený, je to jen soubor několika rozdělených pětiminutových povídek. Je to tak jako kdybyste z knihy vytrhli 30 stránek, nechci film srovnávat ke knížce, ale tak to prostě je. Střih nejenže posune děj o několik světelných let dopředu, ale nikdo se ani nenamáhá s tím, vysvětlit divákovi, co se mezitím stalo. Kam se poděl Citron? V jedné minutě hlavní hrdina leží s bolavým kolenem v nemocnici a v té druhé už je po válce a přijíždí hodný seržant Craig. Film má poměrně dlouhou stopáž, ale celou dobu to vypadá jako kdyby se za něčím honil a usekávaný děj znemožňuje vcítit se do pocitů Gyuriho. (15.09.2009)

Každý člověk má nějaký osud. Gyuriho vytáhli z autobusu, hodili do lidmi přeplněného vagonu, nechali jej několik dní bez vody a nakonec jej zavřeli do koncentračního tábora. Číslo, pruhované pyžamo, nedostatek jídla, svrab, špína, bití, smrt. Tohle všechno chlapci nahradilo Budapešť, kráčení po Pomněnkové ulici, chození do školy nebo společný oběd s rodiči. A přestože se to zdá jako daleká nebo neuskutečnitelná vyhlídka, i Gyuri má nějaký osud..V životě bych neřekla, že tak nádherný sépiově podtržený vizuál budou mít na svědomí Maďaři, ale očividně to tak je. To se mi pravděpodobně na filmu líbilo nejvíc. Veškeré dění v lágru tak vypadalo hrozivě přesně jak mělo. Každopádně i když bych ráda dala kvůli samotnému tématu větší hodnocení, svědomí mi to nedovolí. Začátek bych úplně osekala, nudně a pomalu se vlekl. Zato události v táboře byly....no když už člověk čekal, že se přihodí nějaká akce, obrazovka se setměla. Určitě by se našly situace, jejichž zobrazení by bylo daleko zajímavější, než jen neustálý nástup a podobné věci.V tomhle ohledu mě příběh vážně zklamal, bylo to takové odtažité a bohužel nudné. Ale poselství filmu je jasné a přestože dávám jen tři *, doporučuji zhlédnout.. (06.06.2012)

Tvůrci se vůbec neobtěžují uvést diváka do děje nějakým popiskem, kde se zrovna nacházíme, v kterém roce... To nemám rád. Jinak celkově režisér nedokáže vyprávět příběh. Hlavní předdstavitel skvělý, ale jako celek je to jen slepenec epizod z koncentráku, ale jako film to moc bohužel nefunguje, takže dát víc nemůžu. Ke konci jsem musel přetáčet, to není dobrý.... (09.05.2023)

Nejsilnější zážitek jsem měla při scéně, kdy Gyuri nechal ve své posteli mrtvolu, aby dostal alespoň o trošku víc jídla. Kdo by se nezachoval jinak, tomu nevěřím. U filmů s druhou světovou bulim zaručeně vždycky. Koncentrační tábory byly hrozné zvěrstvo. Můžeme být jen rádi, že žijeme v době jako je tahle (30.06.2010)