Réžia:
Michael CurtizKamera:
Ernest HallerHudba:
Max SteinerHrajú:
Joan Crawford, Jack Carson, Zachary Scott, Eve Arden, Ann Blyth, Bruce Bennett, Lee Patrick, Moroni Olsen, Veda Ann Borg, Jo Ann Marlowe, George Tobias (viac)Obsahy(1)
Hlavní hrdinkou slavného snímku Michaela Curtize je žena, která se po odhalení nevěry manžela postupně mění z domácí "paničky" v emancipovanou bohatou podnikatelku. Celý svět jí může ležet u nohou a muži po ní šílí. Jedinou její slabinou je nekritická láska k rozmazlené a marnivé dceři Vedě, zvláště když mladší dcerka umře na zápal plic. Tato láska přivede Mildred na pokraj zkázy, právě tak jako její milenec a pozdější manžel Monte. Osudový vztah matky k dceři je silnější než veškeré vztahy k mužům. Dokáže pro ni obětovat část svého života, možná i celý. Klasický ženský film "noir", pohybující se na rozhraní psychologického rodinného melodramatu a thrilleru, byl velkou příležitosti pro Joan Crawfordovou, která zde předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a právem získala za tuto roli Oscara. V roli Vedy zazářila mladá Ann Blythová. Film z roku 1945 si vysloužil dalších pět oscarových nominací. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Tohle rodinné drama s kriminální zápletkou (vyšetřováním vraždy) ovládly ženy, Joan Crawfordová zvládla svou roli skvěle, uvěřila jsem jí zklamání z manželství s nevěrným mužem, bolest ze ztráty milovaného dítěte, touhu dokázat něco sama za sebe, podnikat a být úspěšná.. Mladinká Ann Blythová jedním slovem vynikající, tzn. rozmazlený spratek na pěst.. Každopádně se jedná o film, který mě donutil zastavit se a zamyslet.. ()
Velký emancipovaný film z roku 1945! To je nádherný doklad toho, jaký začala Amerika ve dvacátém století nabírat civilizační náskok před Evropu a zbytkem světa... Co se jen v té době točilo u nás... Neotřelý příběh silné postupně se emancipující ženy, jejíž jedinou velkou slabinou bylo selhání jejího rodičovství... Jako zástupce vyhraněného žánru noir mne sice snímek příliš nenadchl, znám mnoho silnějších a působivějších, jako velké ženské drama s fatálním koncem ovšem ano... Ta rozmazlená dcera byla skutečně ukázková... :-( Navíc ta krásná práce se světlem a stíny...černobílé filmy mají prostě své nezaměnitelné kouzlo... ()
Skvělý noir kousek s nádhernou Joan Crawford. Po shlédnutí filmu Franka Perryho Mommie Dearest (který je výpovědí adoptované dcery J. Crawford), jsem byla na hlavní představitelku moc zvědavá. V Mildred Pierce je totiž situace právě opačná, týranou je matka, nikoli dcera. Film plyne pomalu, ale bez zaváhání, všechno do sebe zapadá a situace se zákonitě vyhrocuje. Ačkoli je mu skoro 70 let, neztrácí na své přitažlivosti. ()
Kam až může vést nekritická láska matky k dceři, to ukazuje tento film. Joan Crawfordová dostala za svůj herecký výkon Oscara, nicméně můj dojem je, že mohla své postavě dodat větší věrohodnost. To Ann Blythová v roli její dcery se do role položila více a předvedla dokonale, co je to rozmazlený spratek. Jejich mužští protějšci nejsou nijak zvlášť výrazní a i scénář mohl více načrtnout psychické rozpoložení všech zúčastněných, aby divák dokázal lépe pochopit jejich počínání. ()
Tahle Veda, to je bída. Komplikovaný příběh, plný shod a rozchodů, o ženě, která nebyla s to repektovat jeden ze základních přírodních zákonů, který rodičům (jak zvířecím, tak lidským) stanoví časovou dodbu, ve které se mají/musejí rozejít se svými potomky. A po které se pak stávají (nebo také nestávají) rovnoprávnými partnery. Film o Mildred Pierceové, která hodlala obětovat nejen sebe a svého manžela, ale i vše ostatní, aby si získala věčnou přízeň své dcery, psychicky narušené (absencí sociálního, potažmo rodiného cítění, není zřejmě pouze důsledkem špatné výchovy) Vedy Pierceové, je vypointován na špičku nože, a závěrečná katarze je sice koncem filmu, nikoli však koncem příběhu. Pozn. 1: Onou hrotící špičkou nože je vztah Pierceových k degenerovanému šlechtici Monte Beragonovi. Pozn. 2: Joan Crawfordová získala za svojí roli "Academy Award" pro nejlepší herečku; scéna je podrobně popsána ve filmové biografii její adoptivní dcery Christine. Pozn. 3: Nevím do jaké míry byla použita práce na scénáři od Williama Faulknera, nicméně je zde výrazně cítit. Pozn. 4: Možná buďme rádi, že neznáme všechny rozpory Michaela Curtize s Joan Crawfordovou, alespoň ve filmu byly uhlazeny. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (17)
- Opojný snímek s Joan Crawford, jejíž kariéra byla na ústupu, Curtizovým vedením dalších herců, expresivními přesuny kamery ze slunné pláže do zakouřených stinných místností a hudbou Maxe Steinera jej právem dostal na seznam proslulého žebříčku „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“. (SeanBean)
- Stejně jako ve filmové roli, tak i paradoxně v osobním životě měla Joan Crawford špatné vztahy se svými potomky. Christinu Crawford její adoptivní matka poznamenala natolik, že o svém dětství sepsala knihu, podle níž byl natočen film Drahá maminko (1981). (Ganka)
- Než se film začal točit, bylo odmítnuto osm scénářů. (Kulmon)
Reklama