Biely sob

Panenská zasnežená krajina, sugestívna hudobná zložka a čaro laponského folklóru sú silnými stránkami Bieleho soba. Mal to však byť príbeh o mladých ľuďoch a Mirjami Kuosmanen, ktorá stvárňuje hlavnú postavu mala v tom čase už 37 rokov, Kalervo Nissilä, predstavujúci jej milého dokonca 39 rokov... Vyšší vek ústredných protagonistov je v niektorých fázach filmu citeľný a ich vizáž akosi nekorešpondovala s mojimi diváckymi predstavami o tom, ako by mali Pirita a Aslak vyzerať. (21.12.2017)

Vizuálně působivé, s několika silnými scénami a zaplaťpánbůh neukecané. Sice mi ze záběrů zasněžené krajiny byla pořád zima (patřím k lidem, kteří by mohli mít nejméně 30 stupňů celý rok a jimž jen pohled na sníh působí deprese), ale od laponskýho folklóru těžko můžu čekat palmy. Horší to je s hudbou (ve Finsku nemaj vlastní autory, že tam cpou ruské skladby?) a vůbec jsem si kolikrát připadal, že koukám na Mrazíka. Zajímavé je, že zatímco hlavní hrdinka byla mimořádně hezká, ostatní postavy vypadaly jako mix Švédů a Rusů (aspoň už vím, co jsou Fini zač). Tím raději své dnešní xenofobní okénko uzavřu :-) Náhled do finské kinematografie je zajímavý, ale pro mě Hollywood je prostě Hollywood. Vždycky mu dám přednost. (05.03.2014)

Nemôžem si pomôcť, ale film nemôžem ohodnotiť viac ako troma hviezdami. Vcelku sa jedná o zaujímavý snímok, na motívy starej laponskej povesti, silnou stránkou je aj kamera či zasnežená krajina. No aj napriek tomu, že film má viacej kladných stránok než tých záporných a film vďaka svojej minutáži ubehne rýchlo, som sa nudil a dopozeral čisto len zo zvedavosti. Film je určite dobrý, no nie je to mojou šálkou kávy. (10.02.2018)

Bílý sob – stařičký finský horor o jedném nemilosrdném prokletí. Film vypadá, jakoby vznikl mnohem dřív, než praví rok vzniku, v každém případě se však jedná o velice působivý umělecký (filmový) skvost ze severských končin. Na výrazy svým způsobem nevinných dívčí očí a úst nezapomenu stejně jako na poutavě zachycenou atmosféru dávného života v přírodě plné sněhu, čarodějníckých rituálů a mohutných sobů. 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (27.08.2019)

Magický a mytický příběh, prostě vyprávění ze Starých pověstí laponských, takže horor je to asi takový jako příběh o bitvě na Tursku ze Starých pověstí českých. Na rok 1952 vypadá ten film staře, klidně by to mohl být němý film z dvacátých let, i ta poetika a expresivní herecký výraz hlavní hrdinky tomu odpovídá. Nicméně je to příběh velmi působivý, s krásnou kamerou a nádhernými exteriéry. Působivá je hudba s ženským vokálem na počátku a konci, zní také pradávně, škoda, že nebyla využita více. (18.01.2015)