공공의 적2
Another Public Enemy
Južná Kórea,
2005, 148 min
Réžia:
Woo-seok KangScenár:
Hee-jae KimObsahy(1)
Pokračovanie filmu Public Enemy (2002) dejovo nenadväzuje na predchádzajúcu diel. Prokurátor Kang Chul-Joong je typický človek samorast, ktorý zameriava svoju myseľ a zručnosti pre jednu a len jedinú misiu: slúžiť verejnému blahu. Kangov bývalý spolužiak Han Sang-Woo, na druhej strane, predstavuje to najhoršie, čo môže byť vyniknúť v spoločnosti: muža narodeného na zlatom podnose, ktorý nemá záujem pomáhať nikomu inému než sebe samému. Han sa nebojí používať i nelegálne prostriedky na dosiahnutie svojich cieľov, ako napríklad podplácanie, sprenevery, vydierania, a dokonca vraždy. (muti)
(viac)Zaujímavosti (1)
Viděl jsem ďábla (2010)
- Po nezávislém dokumentaristicky laděném koprodukčním dramatickém snímku Himalaya, Where The Wind Dwells z roku 2009 je filmový snímek vůbec prvním, v němž se jihokorejský herec Min-sik Choi (New World (2013), Sympathy For Lady Vengeance (2005)), jeden z hlavních představitelů jihokorejského filmového průmyslu, od svého dobrovolného odchodu do exilu, v hlavní roli objevuje. Filmový režisér Woo-suk Kang (Fists Of Legend (2013), Another Public Enemy (2005)) jej v roce 2005 veřejně obvinil z úmyslného ovlivňování výše nároku na herecká odškodnění, sjednaná při původním smluvním kontraktu, jsou-li herci v průběhu vývoje sjednaného projektu na základě jednostranného verdiktu od takto koncipované smlouvy osvobozeni. To v praxi znamená, že o jejich původně sjednanou spolupráci neprojevuje filmový investor již další zájem a chce je případně nahradit jinými aspiranty. Min-sik se proti takovému jednání tvrdě ohradil a společně s dalšími vlivnými filmovými tvůrci jihokorejského filmového průmyslu, mezi nimiž figuroval i Song-ho Kang (The Face Reader (2013), Snowpiercer (2013)), požadoval vytvoření konstantní klauzule, díky níž by takto osvobození herci měli možnost domáhat se finančního odškodnění ve výši procentuálně několikanásobně vyšší, než tomu do této doby bylo. K jeho úmyslnému odchodu do pomyslného exilu vedla i další rozporuplná rozhodnutí korejské filmové rady, která se v roce 2006 rozhodla radikálně snížit počet dní, během nichž má filmový snímek zahraniční, ale i domácí produkce možnost být promítán návštěvníkům kinosálů. Z původních 146 dní, k jejichž oficiálnímu ustanovení došlo v roce 1985, na konečných 73 dní. Usnesení je výsledkem smlouvy o volném obchodu mezi vládou Jižní Koree a vládou Spojených Států Amerických. Min-sik Choi se v této době věnoval divadelní tvorbě, která mu v počátcích byla tak blízká. Objevil se například v divadelní inscenaci The Pillowman (2007). (Conspi)