Himálaj

I když to tak na první pohled může vypadat, Jeon Soo-il není hlupák, a je si jistě vědom, že samoúčelné záběry krajiny umělecký film v očích kritiků srážejí jako málo co. Pokud je ale na nich film postaven, pokud jsou jedním z prvků, skrze něž k divákovi proniká Kantova "vznešenost přírody", a pokud se na jejich popředí divákovi zprostředkovává spirituální pouť po v různých zkazkách tak často zmiňovaných himalájských cestách ač dosud nikdy zachycená v tak naturalistickém hávu, potom je co největší kontakt s krajinou naopak vyžadován. (11.07.2009)

Nový film režiséra festivalové exploatace "Děvčátko z černé země" se pyšní dvěma diváckými tahouny: obsazením známého jihokorejského charakterního herce Choie Min-sika (Oldboy, Nebohá paní Pomsta) a zasazením děje do horských oblastí Nepálu. Ve filmu pak není jediný záběr, kde by nebyl Choi nebo obraz krajiny či interiérů reálných příbytků v Nepálu. Film v klasickém příběhu o cestě z města kombinuje dva přední styly současné festivalově orientované produkce: etnograficko-dokumentární přístup ke krajině a obyvatelům exotických prostředí a vyprázdněné vyprávění s postavami zdánlivě postrádajícími motivace. Vznikl tak festivalový film podle kuchařky, kde recept do výsledného produktu převedl průměrný kuchař. Stejně jako gastronomické příměry při hodnocení filmů tak může "Himalaya" někomu připadat podnětná a osvěžující a někomu jinému zase průhledná a laciná. (01.06.2009)

No, záměr autora - meditace, zžití se s tamním životem, cestování s hlavním hrdinou a cítit jeho pocity. Nepochopila jsem, proč do té vesnice šel a na jeho dlouhé cestě tam (ve filmu má 20 minut, aby si divák uvědomil, že cesta trvá třeba i 2 dny) jsem si perfektně schrupla. Diváci chtějí holt srandu, akci a aby se pořád něco dělo. Na meditaci každý kašle. Asi je to moc nadčasové dílo. (20.07.2009)

I když ve filmu (v kterémkoliv) hraje sebevětší hvězda, ať tam narvu sebelepší záběry na sebekrásnější krajinu, film dělá filmem příběh. Ten v tomto filmu byl prostý, což by samo o sobě nevadilo, vadila ale forma. Film se tvůrci totiž snažili hnát kupředu jen skrze záběry, o kterých jsem mluvil. A výsledek? Utahaný film s nulovým nábojem, nulovou výpovědní hodnotou. Jako pohlednice ale dobrý, za to jedna *. A ta druhá? Inu za to, že je to moc krásná pohlednice ;-) MFFKV 2009 (10.07.2009)

Medidativně ubíjející, byť jen s těmi nejmenšími dějovými posuny bojácně šetřící a především nešetrnně snímané drama, kdy především zoufale statická kamera a zanícenost v (polo)celcích brání divákovi byť jen spatřit projevy emocí v tváří herců, z nichž vévodicí Choi Min-sik nemá absolutně co hrát. (44. MFF KV - 9.7.08) (17.07.2009)