Maraton

Snímek, který v sobě obsahuje snad všechna myslitelná klišé. Ovšem díky výborné režii, nádherné hudbě a skvělým hercům jde o vynikající zážitek. To čím se to odlišuje od filmů podobného ražení je, že tento má "duši" jakou filmu umí v posledních letech vtisknout snad jen jihokorejci. Jedním slovem je to prostě krásné. (04.09.2006)

S přibývajícím počtem shlédnutých korejských (samozřejmě jiho-) si uvědomuji, že jejich kinematografie je z těch všech asijských nám evropanům (a amíkům) nejpřístupnější a nejpochopitelnější. Přeci jen, jejich filmy mohou bez problémů fungovat i v našich kinech a je jen škoda, že zde nedostávají tolik prostoru, protože kvalitou euroamerickou tvorbu minimálně vyrovnávají. A to vše platí i pro Malaton, žánrový film který je nekomplikovaný a líbivý až na hranici kýče, to je však při tématu naprosto v pořádku. Tomu odpovídá i hezká estetická kamera a obdobně líbivá hudba. Navíc osobně se pokouším na maraton už pár let trénovat a ještě jsem ho ani jednou nedokončil, a to ani zdaleka nemám tak přísnou laťkou, jakou jsou tři hodiny, takže žasnu i událostí v filmu popisovaných, protože dát maraton vůbec, je strašná machrovina. (21.07.2011)

Takový korejský Rain man v sportovním obalu s kapkou humoru. Nádherný film ukazující velkou píli a nahlédnutí do světa autistického Cho-wona, který si "jde" za svým snem. Celý příběh nebo spíše děj, je fascinující po všech stránkách. Jednak již zmiňované nahlédnutí do světa autistického člověka, dále si zde můžeme povšimnout různých psychologických point a zápletek. A také jsem se v jistých scénách od srdce zasmál, v což jsem ani nedoufal a byl jsem velice překvapený a tudíž i nadmíru spokojený. (18.01.2014)

V čase písania tohto príspevku (máj 2005) ide zatiaľ jednoznačne o komerčne najúspešnejší kórejsky film roka 2005 (Update 29.8.2005 - Z prvého miesta komerčne najúspešnejších juhokorejských filmov roka 2005 bol Marathon zosadený ďalším úžasným filmom s názvom Welcome to Dongmakgol, kĺbiacim v sebe poetiku jemenj fantasy a reality). To ale s kvalitami filmu nemá veľa spoločného a zmienenú informáciu berte ako malú pikošku na úvod. Príbeh filmu nie je ani zdaľeka originálny - na odvíjaní osudu autistického chlapca, ktorého záľubou je beh, nám snímka odkrýva klasický príbeh človeka zápasiaceho s určitými indispozíciami, ktoré aj s pomocou okolia nakoniec prekonáva. Podobný motív v rôznych obmenách bol spracovaný veľakrát a pravdepodobne ešte viackrát bude. Napriek tomu ma dokázal film, usadený v žánri melodrámy, do seba spoľahlivo vtiahnúť. Jeho krása spočíva nielen v prenádhernej obrazovej štylizácii, kde doslova každý záber hýri farbami, ale aj v tom, ako nenápadne a s minimom sa dá dosiahnúť maximum v apelácii na city. Úsmevné scény neurážajú prvoplánovaným a ľahko navoditeľným kontrapunktom "sveta nášho vs u človeka trpiaceho autizmom" a rovnako ani citovo nevydierajú (to si uvedomíte hlavne v záverečných titulkoch, kedy tvorcovia úplne bez varovania vytiahnu informáciu, ktorá by u väčšiny filmov západnej produkcie bola prezradená na začiatku ako spoľahlivý nástroj citového vydierania). Emociálna zaangažovanosť síce miestami hrá na dôverne známe struny, ale robí to spôsobom tak jemným a ľahkým, že sa vôbec nebudete chcieť brániť im podľahnúť. Maraton je tak ďalším zástupcom kórejského spoločenstva filmov z veľkým srdcom. (19.05.2005)

Silný životný príbeh predostretý divákovi veľmi peknou kamerou a emotívne zvýraznený krásnou hudbou. Postavu Cho-wona - autistického bežca, si skrátka musíte zamilovať. Krehké, krásne, krištáľovo čisté a napĺňajúce. Je to dráma o cieľavedomosti, o peripetiách tejto choroby (hlavne v kontexte s najbližšími a okolím) a s pozitívnym záverom, ktorý zahreje pri srdci. Inak, to sa mu ale bežalo, keď mal na čísle sponzora SK Telecom :). Náhoda? (03.06.2015)