Malá Miss Sunshine

Další z podob Americké krásy, tentokráte nezávislá a až nezvykle rozverná, úžasně očisťující sebereflexe současné Ameriky a západního světa vyprávějící mnohé o životech, jaké ve skutečnosti žijeme - pod maskou úspěchu a zhmotňujícího se amerického snu jsou jen obyčejní smrtelníci, uvědomující si, že pocit štěstí je v jejich případě jen pouhá fikce a přetvářka... Velmi silný typizovaný příběh rodiny ztroskotanců, kde se dá jen těžko určit, kdo z nich by si odnesl cenu pro největšího losera (homosexuální vysokoškolský profesor coby intelektuál v depresích a sebevrah; otec, jehož rodina i podnikání je silně nefunkční; děda narkoman, jehož syn se nepovedl a nedává příliš důvodů k hrdosti; manželka, která s hrůzou zjistí, že žije s kreténem, pubertální synek se sklony k nihilismu řešící stěží sotva své krizové období, natož tlak disharmonické rodiny a ,,osobitého" otce) a jejímž jediným pojítkem a zprvu latentní nadějí je malá dcerka toužící stát se velkou miss. Celá tahle cesta (jde vlastně svého druhu o road-movie) až k ohromujícímu a sémanticky nosnému finále je tak svěží a uhrančivá, že ve svém existenciálním tápání a reflexi deziluze nese silné pozitivní motto - Buď sám sebou a ve své přirozenosti hledej svůj pocit štěstí! Vynikající film... (01.03.2008)

(1001) Zatraceně, nikdy bych neřekla, že zrovna u filmu, jako je Little Miss Sunshine, budu potřebovat tolik času, abych si utřídila, co vůbec napsat. Na film jsem se dívala už kdysi dávno hned po premiéře a zapamatovala jsem si jenom to, že mi přišlo absolutně nepochopitelné, proč o Olive všichni říkají, že je tlustá, když ta holčička očividně není tlustá ani trochu, jenom jí nasadili falešné břicho. (Ale aby nedošlo k mýlce, tak si myslím, že Abigail Breslin podává nejlepší a nejupřímnější výkon tohoto filmu a jí s radostí vyseknu srdečnou poklonu.) Zbytek filmu mi od upřímnosti přijde tak vzdálený, jak jenom to jde. I u Juno mi vadily uměle vytvořené dějové zvraty přesně podle syd-fieldovské logiky, a LMS v tomto směru tlačí na pilu ještě mnohem víc. Jestli si se samotným institutem "indie filmu" spojuji nějaké kategorie/kvality, tak by to byla odlišnost a spontaneita, a tady postrádám jedno i druhé. Všechny postavy (kromě matky a nejspíš i Olive) jsou obdařeny trojitou dávkou typických podivínských kvalit, aby nám bylo jasné, že větší lůzry bychom doopravdy nepohledali, skoky v tónu od lehké náladovky po depresi nejtěžšího zrna jsou nečekané a nelogické, a hlavně se opravdu slepě následují všechna ta vypravěčská pravidla, která by se za daných okolností měla spíš bořit. Díky tomu je pro mě závěrečný (znovu?)nalezený pocit rodinné sounáležitosti neuvěřitelný a nedostatečně zasloužený. Pár plusových bodů dodám za to, že film depresivnímu puberťákovi přisoudil barvoslepost a tedy opravdový důvod, proč mu svět kolem přijde škaredý a neúplný. A taky za to, že se tito filmoví sourozenci mají rádi, vycházejí spolu a záleží jim na sobě, protože mám tak trochu až po krk stereotypní filmové sourozenecké rivality. (03.03.2018)

Nezávislá, malá a hlavně více než příjemná komedie (či spíše road movie) o jedné ne zrovna fungující rodince. A výsledek mi udělal hodně velkou radost. Režie je tak trochu nenápadná, ale přitom vynikající. Scénář funguje dokonale,ať už po stránce komediální či té vážnější. Všechno to na mě prostě fungovalo a konec mě, jak se říká, zahřál u srdíčka. Vím, že je to trapná fráze, ale mě to prostě dostalo. Herecké obsazení je taky bezchybné a ani nevím koho bych vyzdvyhnul nejvíc, jestli sprostého dědu Alana Arkina, roztomilou Abigail Breslin, čím dál lepšího Stevea Carella, solidního Kinneara nebo ten zbytek, kterej to taky zahrál výborně. Prostě tenhle filmeček se mi trefil přesně do mého vkusu. Takovéhle "malé velké" filmy mám nejradši. (12.10.2008)

Jedním slovem sympatické. Dvěma slovy ohromně sympatické. To asi sedí nejlíp. Podivná rodinka i její počínání při cestě na soutěž krásy a tak trochu i na cestě za sebepoznáním je přesně takové. Navrch spousta inteligentních a vtipných dialogů (podle mě ne úplně nepodobných těm z Gilmorek), a k dokonalosti už chybí jen málo. (28.01.2008)

Veľmi pozitívna nezávislá road movie s rozmanitou smečkou looserov, ktorí v jednej rozheganej dodávke putujú splniť detský sen malej, brejlatej Olive. Po všetkých stránkach (herci, kamera, príbeh, humor, konflikty) dobre odvedená práca bez klopýtnutia, ale zároveň filmu chýba výraznejší memorable moment (scéna), ktorý by ma prinútil shiahnúť znova. 70% (27.12.2006)