Nech žije smrť

Surrealistická adaptace Arrabalova vlastního románu je působivá v jednotlivých scénách, narozdíl od jodorowského filmů trochu postrádá děj. Docela dobře se na ní ukazují určité limity surealismu jako metody tvorby. Přesto svou až Rabelaisovskou směsicí tabuizovaného, nahlíženého až s jistou rozverností dokáže zapůsobit právě tím, že současně vyvolává naprosto protichůdné emoce. Nechutné a drsné je estetizováno buď použitím barevných filtrů nebo je chyhtlavými optimistickými popěvky uvázeno do neobvyklých kontextů. (16.03.2007)

Pocitově nepříjemná záležitost a mýma očima nepotřebný film, tolik násilí, krutosti a krve jsem už dlouho neviděla a doufám, že hned tak neuvidím.. Nechala jsem se nalákat na dětství malého kluka, bohužel jsem dostala nevídanou šílenost, až mě v jednu chvíli napadlo, jestli je človíček, který má tohle v hlavě, duševně v pořádku.. (09.12.2023)

Na základě vybraných ohlasů jsem se filmu hodně obával a těžko říct, zda zbytečně... Hned úvodní titulková sekvence se sérií vyšrafovaných děsivých kreseb a chytlavou „dětskou“ písničkou mě silně navnadila a vlastně i trochu připravila na znepokojivou kombinaci dětského vidění světa a dění plné brutality během občanské války. Válka očima dítěte se během let stala ve filmu docela obehraným tématem, takže mě i potěšilo, že Arrabalův snímek se z této případné kategorie hodně vymyká. Mimo sbírku jasně reálných scén jako z obyčejného dne a života ve své době a lokaci + mimo sérii čistě surreálních scén odlíšených netradičními filtry tu pořád zbývá hodně výjevů, u nichž zůstává již na divákovi, zda v nich bude vnímat pořád realitu nebo již surrealistické sny, přeludy a noční můry, které se do podvědomí malého kluka dostávají jako následek reálné válečné brutality... v tom vnímání hodně záleží, co jsme si jako realitu vůbec ještě schopni připustit a já tenhle aspekt vnímal jako výhodu. Z mnoha těch výjevů šla na mě obrovská tíseň a pocit čehosi nepříjemného až zoufale děsivého, od čeho bych nejraději unikl. Obzvlášť pozoruhodně tento pocit vynikl v kontrastném doprovodu takových scén, kde se parta kluků na ulici hraje – oproti všem těm válkám a jatkám vlastně nevinnou, jen trošku bizarnější hru v kruhu. Jako hodně svérázná umělecká podoba dětství zasaženého krutou válkou mi připadalo Ať žije smrt! (i s tímto ironicky zvráceným názvem) v mnoha aspektech dokonalé, funguje tu i zajímavě podaná symbolika – nejvíc mě asi zaujalo to dětské letadlo, které má tvar kříže a zároveň navzdory zdánlivé svobodě s možností odlétnout symbolizuje ještě skrze bílá mřížka i vězení. Hodně silné jsou scény kluka s matkou, která jednou (v realitě) slouží malému klukovi jako opora, ale jindy (zřejmě v noční můře způsobené válkou) připoutává synovi mučící náramek kolem nohou. Na druhou stranu, některé přehnaně nechutné, úchylné (např. s ještěrkou a netopýrem) a ke konci i krví dosyta přeplněné scény byly pro mě za hranou natolik, že jsem je v rámci celku (pořád s dostatkem efektních bizarností a brutalit) nepovažoval za nevyhnutné pro finální sdělení. Právě kvůli nim nakonec 4. hvězdičku neuděluji. [70%] (14.12.2023)

Občanská válka, španělská nebo nějaká pozdější - je to jedno, protože od té doby trvají nepřetržitě, přkrývají se a jedna se učí "zvěrstva" od druhé. Arabalův film s Toporovými obrázky pro její zobrazení využívá - na pozadí života jedné,a le poměrně specifické, rodiny - surrealistickou poetiku, která v tak vyhraněné podobě má sotva obdobu někde jinde: matka zdavačka (egosticky ospravedlňující svůj čin), nezvěstný otec (možná umučen, možná u partyzánů) a syn (jak se jen v tom všem má vyznat?). A potom především: sny, vize, představy, symboly atd., se kterými surreaismus uměl vždycky dobře zacházet. (15.07.2016)

Vyborny spanielsky film od rezisera Fernando Arrabala. Realne pribeh reziserovho detstva sa spajaju s drsnymi surrealistickymi scenami a casto sa zobrazuje sexualita. Schechita byka na konci potom bol uz cirociry masaker - no ale ja zabijanie nemam rad, a to tak, ze velmi! Celkovo vsak filmarsky na urovni a ma to aj dobru stopaz - len 90 minut. 75 % (27.08.2016)