Pani pomsta

„Do You Speak English?“ Nakonec to nejlepší. Černá komedie? Thriller? Rodinné drama? Podobenství? Sympathy for Lady Vengeance nelze nikam zaškatulkovat a je to jenom dobře. Každé její (jejich?) sledování může být zcela odlišným zážitkem. Záleží na náladě, očekáváních, ochotě akceptovat zdánlivě neakceptovatelné. Park Chan-wook nabízí třetí a opět originální pohled na různé podoby pomsty: hlavní hrdinka po třinácti letech opouští vězení, kam byla zavřena pro vraždu malého chlapce. Postupně vychází najevo, proč ho zabila a proč má nyní pádný důvod zabít někoho dalšího. Není snadné propracovat se přes spoustu zbytečných informací, majících během úvodních čtyřiceti minut takřka lavinový charakter. Skutečně jsme museli poznat všechny Geum-ja Leeiny (prosím, nekamenujte mě za to skloňování) spoluvězeňkyně, jakkoliv (ne)důležité pro její plán? Hrdinka, mstitelka, je opravdovou „bohyní“, do kůže oděná, s charakteristickými červenými očními stíny, s obvázaným prstem (který pár minut nebyl součástí zbytku těla), s vymazleným dvojhlavňovým koltem. Jakoby utekla z nějakého komiksu. Vlastně by ani nemusela utíkat, ona se v něm přímo nachází, veškerá podobnost tohoto extrémně stylizovaného světa s realitou by jenom podrývala důležitou nezařaditelnost celého snímku. Kdyby například posledních cca třicet minut bylo pojato s větším důrazem na realističnost, scéna samozvaného rodičovského soudu by ztratila ze své poetiky. Je to právě jedna z těch scén, kdy jsem s němým úžasem a mrazením v zátylku přihlížel ohňostroji morbidního humoru („Táto, nejsme poslední“). Možná to vtipné být nemělo, možná mi to příště ani vtipné připadat nebude, ale na dlouhou dobu si ji v paměti uchovám jako nejneotřelejší pojetí tématu „rodiče, jejich děti a zodpovědnost k nim“. Lady Vengeance má krom zmíněných také spoustu jiných předností. Opět například ukazuje výplody Parkovy nadprůměrné a konkrétním cílům vyhovující imaginace. Opět ale nebude po chuti všem divákům. Těm, kteří neradi experimentují sami se sebou, bych doporučil Tarantinova Kill Billa, především jeho druhou část, která je něčím hodně podobným, ale zároveň mnohem konzumovatelnějším, pardon, konzumnějším. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Marius, Tyler, Silas, kikuka, numi (21.12.2007)

Umělecký film s hlubokomyslným obsahem, v němž si autoři dali obrovskou a pečlivou práci s výpravou, kostýmy, symbolickým vyzněním, stejně jako herci s každým detailem své profese. K dokonalosti mi chybí přece jen větší přehlednost a uměle a záměrně komplikované vedení vyprávění, které znemožňuje plně se položit do příběhu, protože člověk pořád musí trochu přemýšlet, jak to vlastně bylo, kdo je kdo a v jaké časové rovině se právě nachází. (27.03.2011)

Seknúť posledných 15-minút, tak asi aj tú piatu pridám. Park opäť precízny v každom detajle a to igelitové vyvrcholenie s losovaním poradového čísla je pre mňa jedna z najbizarnejších filmových scén čo som kedy videl. BTW: Ta debata, čo tomu predchádzala mi silne pripomínala Shimpan. A aj cez hafo flashbackov, je Lady oveľa zrozumiteľnejšia ako Oldboy, čím sa pozornosť diváka (mňa) plne sústreďovala priamo na dianie na obrazovke, ktoré som si plne vychutnával a nemusel som špekulovať, akože to ten pán na režisérskej stoličke myslel. V jednoduchosti je krása a Park je génius. (14.01.2006)

Motiv pomsty je tentokrát rozpracován na několika úrovních. Divák si musí hned ze začátku zvyknout na nezvyklý způsob vyprávění - na přeskáčku nám tvůrci vyprávějí příběh, vrací se do minulosti do vězení a sem tam prostě zaperlí hláškou naprosto mimo kontext. Film je herecky, i vizuálně zvládnut brilantně, jediným problémem zůstává násilí. Je ho tu až příliš, a byť to většinu času nejspíš nemělo být myšleno vážně, je to prostě moc. Oldboy se mi líbil o chlup víc, Nebohá Paní Pomsta je přesto další důkaz převahy Asijské kinematografie a ze souboje se Samaritánkou (která šla dokin prakticky současně) vychází jako jasný vítěz. (04.09.2006)

Trilógia o pomste úspešne zakončená, 'Old Boy' ale zostáva neprekonaný. Keď poviem, že z tejto trilógie je najviac tuctový, nenechajte sa zmiasť, voči iným filmom je jeho koncept ohromne originálny, nechýba štipka brutálneho čierneho humoru, surového záveru a precítených hereckých výkonov. Pocity z filmu je ťažko opísať, chlad a hrejivosť príbehu na mňa veľmi zapôsobili, ale stále to nie je moja absolútna predstava dokonalosti. 80%. (03.06.2009)