Producenti

Nejsem zrovna fanouškem muzikálů, ale dokáži ocenit ty lepší z nich. Tohle je však naprostý průšvih. Nesmyslný paskvil s odpudivými ksichty a laciným scénářem. Možná by si snad zasloužil jednu hvězdu za Umu Thurman, ale bohužel. Tohle je něco tak silně odrazujícího, co už v životě nepotřebuji znovu vidět ani letmým pohledem z letadla. 0% (22.02.2019)

„Co zas civíte? To jste nikdy nezažili ponižování?“ Na Brooksův komediální muzikál z roku 1968 jsem slyšel chválu ze všech stran, nebylo tudíž snadné, ba ani možné, odolat pokušení a nezhlédnout v televizi alespoň jakýsi destilát původního díla. Přesněji filmovou adaptaci divadelního zpracování (neexistuje pro to nějaký speciální výraz?). Po pár nadmíru hysterických minutách sestávajících ze vzájemného překřikování dvou přehrávajících herců, jsem byl na dobré cestě k menšímu amoku a následnému úprku od televizoru. Včas naštěstí přišlo první zdařilejší taneční číslo a projevila se má slabost pro muzikály. Po první ztřeštěné kreaci Willa Ferrella, zde neonacistického dramatika šlechtícího na střeše newyorského mrakodrapu hajlující holuby, jsem byl již definitivně rozhodnut vydržet do konce. Mnohokrát jsem se pak ještě mohl přesvědčit, že sto třicet minut je na podobně banální zápletku příliš, že se Susan Stromanová až na pár potěšujících výjimek nedokáže oprostit od extrémní divadelnosti své režie, že Matthew Broderick není dobrým hercem, natožpak komikem. Většinu filmu zachraňuje talent Ferrella, sex-appeal Thurmanové, pár vtípků, jež zasáhly cíl a nejdynamičtější muzikální výstup s bandou důchodkyň mašírujících po ulici za vydatné pomoci chodítek. U některých scén mě obzvlášť zamrzelo, jak moc doplácejí na strnulou režii a ploché herce, věříc, o kolik vtipnější byly na divadelních prknech či v Brooksově filmu. Mohla z toho být satira ostrá jako břitva a zároveň muzikálová pecka roku. Sakra, že jo! 65% Zajímavé komentáře: Janek, dzej dzej (01.08.2008)

Napijme se čistého vína - je to spíše druhá třída, Cabaretu od Fosse či Moulin Rougei nesahá po kotníky, hudba je totiž spíše nevýrazná a texty suše odříkávány (teda až na Hitlerovo vystoupení, to má potenciál k tomu, abyste si melodii pobrukovali), síla producentů je někde jinde - a to především v karikaturnosti postav a grotesknosti mnohých situací (například homosexuálové jsou naprosto úžasní a stejně úžasně zahraní - mimochodem, homosexuální partner homosexuálního režiséra hraje v Zoufalých manželkách slizkého lékárníka, myslím si, že on je to nejlepší na tomto filmu). Něco vzejde do prázdna (hailující holuby???), ale suma sumárum...čekal jsem průšvih, ze začátku jsem se nechytal, ale pak mě to svým způsobem pohltilo a nakonec se mi to i líbilo. Podotýkám, že mám rád muzikály a že tento může někomu (a bude to spíše většina) připadat nudný a hloupý. Je na vás, jestli se vám podaří nadnést se nad film a pořádně si ho užít. Mě se to podařilo, a nakonec jsem rád, že jsem si ho půjčil (i když ze začátku jsem byl rozpačitý, prvních třicet minut je spíše nudných, ale jakmile začnou producenti hledat nejhoršího režiséra a nejhorší hru, nabere film obrátky). Nedoporučuji, ale já jsem byl mírně ale přece okouzlen. (09.10.2006)

Nemám rád muzikály, tomuto som dal šancu, pretože sa mal odohrávať v pre mňa zaujímavých rokoch. Cez dve hodiny je to ale trochu utrpenie, aspoň, že na Umu Thurman bol pekný pohľad. Tá to navyše zachraňovala, pretože hlúpučký Matthew Broderick mi po chvíli liezol na nervy a jeho protihráč mal šťavu asi ako ruský čaj. Nemôžem porovnať s originálom, pretože som ho nevidel, ale zachraňovať zo dna tento film rozhodne nebudem. Evidentne nezvládnutá réžia, každý ako by tam bol sám za seba a hral iba na seba. (04.01.2015)

WTF? Co na to říct? Chudák Mel Brooks? Vždyť si to zpotvořil sám a dokonce se na samém konci i objevil... Místy zábavné drobnosti, z velké části nesnesitelné. A teď si běžte koupit Mein Kampf... Vřele doporučuji původní verzi, která je vtipnější, lépe obsazená (Lane se se Zeno Mostelem nemůže srovnávat), o dost kratší a hlavně to není muzikál. (11.10.2009)