Réžia:
Stanislav PárnickýScenár:
Karol HorákKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Svetozár ŠtúrHrajú:
Milena Dvorská, Jiří Bartoška, Július Vašek, Hana Gregorová, Eva Matejková, Andrej Hryc, Ľubomír Paulovič, Ján Bzdúch, Mária Markovičová, Sonja Korenčiová-Poloniová, Tatiana Kulíšková (viac)Obsahy(1)
Televízny film nakrútený podľa prózy Karola Horáka. Príbeh z oblasti južného Gemera odohrávajúci sa na jar roku 1945.
Ide o príbeh niekoľkých dní z prvých povojnových mesiacov. Jednoduchá dedinská žena Matyla sa vyberie do sveta zaobstarať cukor pre svoju dcéru a pre dieťa, ktoré sa má ešte len narodiť. Film o matke, ktorý je výpoveďou o ľuďoch a epoche z pohľadu súčasnej strednej generácie.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (15)
Musím říct, že mne to dramaticky dost minulo. Ten příběh je vlastně road movie, Milena Dvorská pochoduje s batohem tabáku a mění ho za cukr kde se dá. Do cesty se jí staví spousta překážek a lidí především. Film je to ale natočený těžkou rukou, složitě odvyprávěný, cíleně rozmázlý a nesrozumitelný. 55% ()
Kde leží oblast jižního Gemeru jsem si sice musel vyhledat na mapě, ale osudy Matyly (skvělá Milena Dvorská) a její pouť za cukrem byly skutečně působivé. Ale nešlo jen o cukr, šlo také o tabák. Ale nešlo jen o cukr a tabák, ale trnitou cestu, završenou katarzí (rozhazování cukru a tabáku) a poznáním. Původ mužů střílejících ze samopalů sice nedokážu identifikovat (SNP, revoluční gardy, partyzání, záškodnící?) ale ve filmu stejně fugují jen jako hrozba, nikoli jako síla. Stanislav Párnický tu na poměrně malém prostoru převedl značnou zručnost, kterou doložil působivostí svého relativně komorního díla. ()
"Nech sa ten cukor v ňom rozpustí na dobro." Filmová tvorba v osmdesátých letech stagnovala. Kdo zrovna neměl zaracha, točil spíš vlažné "nezávadné" kusy. Trochu lépe se dařilo televizní tvorbě, zde se dařilo propašovat jak adptace světové literatury, tak i něco z vlastních zdrojů. Tak se podařilo propašovat i Cukor podle knižní předlohy Karola Horáka, s výborným hereckým obsazením. Stopáž i kamera odpovídají televizní tvorbě, příběh je dobře přepsán do filmové řeči. ()
"Keď nechceš zkapať, daj si na chrbát batoh a hybaj do sveta..." Když jsem se z titulků dozvěděl, že Milena Dvorská je předabována, řekl jsem si "a jéje..." Ovšem nakonec se z filmu vyklubal nepochybně jeden z vrcholů slovenské kinematografie, a to nejen 80.let. Zmíněný dabing naprosto věrohodně sedí a v podstatě mu není co vytknout. "Té vojny bolo treba, lidi už neveděli čo z rozmazlenosti robiť..." Konfrontace názorů na dobu předchozí, všudy přítomné dozvuky války a naprosto jasně daná a nevyhnutelná cesta za cukrem s plným batohem tabáku. Když už přežili válku, nehodlají se vzdát. Tradiční slovenská, zbojnická revolta a ženská síla, fyzická, psychická i argumentační. Svoje důvody zná velice dobře a dokáže je bravurně obhájit. Vynikající režie, skvostná dějová linie prolínající se se vzpomínkami a velmi dobrá hudba. To vše dolaďuje snímek do dokonalosti, který drží pevně v rukou nejen Milena Dvorská. Povinnost pro každého náročného, československého diváka. ()
To bych radši uklízel hovna po hrochovi než abych si prožil to, co Milena Dvorská v tomhle filmu. Nepříjemná atmosféra nekompromisně ukazuje situaci lidí na slovenským venkově těsně po válce. Skvělá je scéna, kdy Milena argumentuje příslušníkům SNP proč se vláčí měnit tabák za cukr, to člověka fakt až mrazí. ()
Galéria (4)
Fotka © Archiv STV
Reklama