Běž, ať ti neuteče

Unylé "psychologické" drama, které i na velice krátkou stopáž utíká dost pomalu a to hlavně kvůli tomu, že nemá co nabídnout. Teda ano, má, pokud vás hodně zajímají prázdné problémy dělnického ředitele a lidí okolo něj, ve kterých kdyby nefigurovala autohavárie, tak ani nevím, proč je mám sledovat a čím si mají získat můj zájem. A celé to vlastně bylo jen o tom, že padesátiletý komunista chtěl mladou holku a ačkoli se k ní celou dobu choval úchylně, ona se do něj stejně zamiluje. Mimo tohle téma (které je spíš kompenzací nesplněných snů) a slabě načrtnuté formy různých zrad jsem v tom víc nenašel a kdyby to nebylo obstojné ani po filmařské stránce, nedal bych ani ty dvě hvězdy. Tady byla aspoň solidní kamera a hudba, když už nic jiného. Slabé 2* (27.02.2024)

[LFŠ 2008] „Nejlepší“ film roku 1976. Dokonce byl přihlášen do nějakých soutěží ve spřátelených socialistických zemích a na filmovém festivalu v Moskvě dostal cenu odborů. Tu ale dostaly všechny přihlášené filmy. Asi za snahu. Neúspěch tohoto úžasného filmu si vysvětluji tak, že mělo málo herců rudou knížku. U diváků tahle slátanina samozřejmě naprosto propadla. (30.10.2008)

Podle me vyborne drama z normalizace. Skvele vykresleni postav a herecke vykony Hradilaka, Drahokoupilove (na miru padnouci role znudene panicky), Brzobohateho, Ruzka, Sluneckove a dalsi. Dobra dobova atmosfera a zajimave motivy jednotlivych postav. Nechapu tak nizke hodnoceni, mozna mnohe irituje to, ze reditel si tyka s delniky, namestek se bavi s vratnymi atd. (12.07.2012)

Tak tohle je síla. Možná nejnudnější československý film všech dob. Obvykle si i na špatných či podprůměrných filmech najdu něco, na co se zaměřím, nebo hledám drobnosti, abych se trochu zabavil. Tady ovšem není vůbec nic! Jenom nesympatický Hradilák, jehož barva vlasů trefně vystihuje celý film, a trapné řešení naprosto neskutečných hovadin. Tak vyprázdněnou naraci nemají ani současné nejartovější filmy :). (19.12.2012)

Filmy z doby normalizace mají svůj typický rukopis, který mnohým musí vadit, a já to plně chápu. V té době asi nebylo jednoduché napsat příběh reflektující současné dění (plán výstavby, rozvoje a pětiletek) a neupadnout do prázdných canců o politice nebo mezilidských vztazích. Typickou ukázkou je tenhle film, kde autoři tančí na špičce jehly, místy hrozí i pád do propasti idiocie. Ale odstup od soudruhování a budování socialismu si statečně drží až do konce a sledují spíš psycholigii postav, což je jediné štěstí. Nicméně diváky, kteří nezažili, ty asi nezaujmou. Já jako Husákovo dítě "rád" zavzpomínám na to peklo. A že to peklo bylo..nejen v tomhle filmu...70% (20.08.2011)