Hodina pravdy

Pro mě osobně velké zklamání, tato televizní inscenace trpí tím, že jejímu žánru vůbec nesedí televizní formát, navíc je to celé tak nějak televizně nastrojené, jen málokdy jindy jsem si při jeho sledování tolikrát říkal, že jsou scény tak nevěrohodné (např. ryze intelektuální pořad odkudsi z pozdního vysílacího času na ČT2 tu bojuje o majoritní podíly sledovanosti; paparrazzi tu točí nesmyslné záběry s nulovou vypovídací hodnotou atd.). Sice jsem do konce čekal, jak se příběh vyvine a co hlavní hrdina skrývá, ale natolik mě míjel, že jsem skutečně rozpačitý. Vyslovený propadák to sice nebyl, ale hodnotné drama tedy také ne. (Zamyšlení nad tím, že každý, i ten nejmorálnější člověk, je jen člověk a má své poklesky, jsem viděl již tisíce, ale tohle patřilo k hlubokému průměru. Jen by mě zajímalo, do jaké míry byla pro autory inspirací válečná zpravodajka Petra Procházková, jejíž film tam běhá stále v televizi a již je nápadně podobná hlavní ženská hrdinka Ivany Chýlkové?) (17.03.2007)

Nápadité, chvílemi až strhující. Jiří Bartoška je provždy obdivuhodný, Ivana Chýlková výjimečně docela pěkná díky nalíčeným rtům. Škoda jen, že scénárista, na výraz flexibility a životnosti svého zaměstnavatele ve stylu "České dráhy" - tedy veřejnoprávní České televize, pravděpodobně ve 4 hodiny odpoledne při práci na příběhu filmu (poté, co asi zazvonila "padla"), zavřel sešit a odešel se síťovkou na nákup a pak domů. Ten film nemá konec - je to jako když někdo ukončí skladbu, linoucí se s gramofonu urváním přenosky... Škoda. (18.03.2007)

Moralita, která své slušné hodnocení odvíjí od provokativního tématu, jenže námět není všechno a autor scénáře i režisér opoměli své hře dát odpovídající hodnověrný rámec. Spousta věcí zde skřípe, psal o tom ostatně už Radek99 ve svém komentáři. I přes relativně krátkou stopáž je to takové televizně rozbředlé, bez důrazu na detail. I když pominu nedotaženost scénáře, pak takový námět může uspět spíš v angloamerickém prostředí, které dává důraz na klasické rodinné hodnoty u společensky angažovaných osob a nevěru veřejně známých osobností neodpouští. V našem pragmaticky českém prostředí je nevěra vnímaná jako věc osobního života, jak o tom konec konců svědčí reakce na nevěry našich předních politiků. Celkový dojem: 40 %. (30.04.2009)

Námět měl určitě velký potenciál, ale zpracování je poněkud tristní. Nechci vyjmenovávat úplně všechno, co mi vadilo, ale bylo toho poměrně dost. Od příšerného hudebního podkresu až po nevěrohodnost v jednání hlavních postav a ještě jsem se stihla při té nedlouhé stopáži nudit. Snad jen po herecké stránce nemám výhrady. (45%) (02.01.2021)

Slabota. Nejvíc mě pobavilo, jak byla manželka hlavního hrdiny zklamaná, že se manžel předčasně vrátil z chaty, kam ho na noc poslala, aby tam s dopisovatelkou pilovali připravovaný pořad. A uslzený hlavní hrdina, vyjevující svůj poklesek před celou shromážděnou rodinou - to taky nemělo chybu. Ale na okraj: kdyby se byla Chýlková narodila v Americe, byla by z ní hvězda prvního formátu. Ale to je stejné jako třeba v případě Radima Hladíka, Honzy Hrubého a jiných. (04.12.2020)