Vzpomínky na lásku

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Výborný film. Je to romantický, srdceryvný a téměř bez chyb. Snímek je celý postavený na emocích. Má působit na divákovy city, má dojímat. Nutno říci, že se mu to daří velmi dobře, jak s ohledem na mou vlastní zkušenost, tak s ohledem na místní komentáře. Je příjemný, že se snímek vyhýbá běžným klišé, kterých jsou plné hollywoodské filmy. Hollywoodské mantinely tu nejsou. Pravděpodobně jsou tu místo toho mantinely asijské, které zatím pouze nepoznáváme, a tak nám nevadí. Resp. já je nepoznávám. Celý příběh tak plyne s podivuhodnou lehkostí, kdy se z jednotlivých střípků skládá koktejl pro vypjaté finále, které nechalo klidným asi málo koho. Je to dojemný a s tím do toho autoři šli. Dalo by se říci, že cíl splnili. Ale faktem zůstává, že normální život takto nefunguje a právě toto odtržení od drsného reálného světa film ve výsledku sráží. V jistém smyslu jde o pohádku, která nám říká, že láskou se dají překonat všechny potíže. Inu věřme tomu alespoň chvíli. Je to příjemné. (viděna režisérská verze) 85% (11.08.2011)

Tak tohle opravdu dovede emocionálně zapůsobit (a že si člověk myslí, že po desítkách shlédnutých romantických filmů už ho jen tak něco nerozhodí...). Krásný romantický příběh, který se mnou dlouhou dobu vlastně nic moc nedělal, ale pak najednou jako bych dostala ránu palicí. Nevzpomínám si, kdy mi naposled po skončení filmu tak dlouho trvalo, abych se zvedla a šla dělat něco jiného. Tady opravdu nemá smysl vyzdvihovat a popisovat něco jako scénář, herce nebo režii, u Nae meori sogui jiugae se nejlíp hodí mluvit o vlastních osobních pocitech z filmu. (15.05.2009)

Pokud jednu z nejpěknějších definic lásky v textové podobě podal sv. Pavel v listě Korintským, pak ve filmu podobné postavení zaujímá Moment To Remeber. "Odpuštění je jen obětování malého místa v srdci." A láska je darování celého srdce. Nejsme jen postupně stárnoucí a sesychající skořápky z masa a kostí. A srdce není jen pumpující sval. Máme v sobě potřebu nadmíru silného citu, většina z nás. (21.04.2013)

Názorná ukázka, kdy film musíte prostě vidět. Protože popsat ho slovy, je téměř nemožné. Navíc doporučuji minimálně týden před filmem šetřit zásoby slz, jinak nemáte šanci vstřebat najednou dávku nejkrásnějších citů. Jak jenom to korejci dělají. Polovinu filmů z jejich kinematografie, které jsem viděl, mě dojalo k slzám. A Moment to Remember je ukázkový příklad. (28.12.2010)