Shutter

Fotograf Tun srazi autem na silnici nahle se objevivsi postavu. Telo se nehybe a mladik ujede zbabele pryc. Nejaky cas pote se na jeho fotografiich zacnou objevovat divne stiny. Jeden ma tvar obliceje. Nebude to dlouho trvat, a Tunovi a jeho pritelkyni bude pekne horko.. Thajsky Shutter patri mezi absolutni spicku asijskych ducharskych horroru. Originalitou zrovna nesrsi, dej je docela predvidatelny, ale to hrave prebiji zpracovanim a na pomery zanru silnym pribehem. Temer vsechny lekacky jsou vytecne (pri nekolika z nich se mi hruzou jezily chlupy na tele), tradicne vlasaty duch poradne desivy, atmosfera hutna, herci dobri a vizualni zpracovani na patricne vysi. A ten neskutecny zaver.. Ten patri mezi nejsilnejsi, co jsem kdy v horrorech videl. Jakostni ducharina. (30.08.2005)

Po dlouhé době jsem si zase pochutnal na nějakém hororu (myšleno horor a ne nějaký thriller s jednou lekačkou). Na tomto faktu nic nezmění ani skutečnost že jsem jako první viděl americkou předělávku. Ta mě sice ničím neoslnila a jako největší slabinu jsem spatřoval velice slabé herce. Tady je to úplně jiné kafe a hodně lituju že zápletku jsem dopředu znal. Thajská Clona má správnou duchařskou atmosféru, kterou se snad může pochlubit jen Kruh. (14.07.2010)

Na zdejší stížnosti na neoriginalitu neberu zřetel, to je sice možná pravda, ale když to ve filmu funguje, nemám nejmenší důvod si stěžovat. A pár lekaček a strašidelných momentů tam bylo - zřejmě i kvůli tomu, že netrpím úchylkou na Asiatky, a taky kromě toho, že mi všechny přijdou stejné, vypadají strašidelně, aniž by se o to musely snažit. A to je pro horor plus. Nikdy jsem netrpěl nadšením z mánie kolem Ringu, ba právě naopak, zrovna jeho považuju za mizernej asijskej import, takže Shutter mi přes slabší pointu přesně sedl do škatulky, která zahrnuje asijskej horor. A k mému nadšení dozajista přispěla i má společnice, s níž jsem na film koukal. Kombinace rozšklebených a mrtvolně bledých dlouhovlasých duchů s živými kráskami zakrývajícími si u sledování oči je prostě neodolatelná. Nicméně - focení už asi nikdy nebude jako dřív... (13.06.2013)

Hurá, konečně jsem se zas jednou u hororu trošičku bál. Asijské duchařiny dělím do dvou skupin - u první skupiny mám při sledování strach (Nenávist, Shutter), u té druhé se nudím (všechny ostatní). Za to, že mě Shutter takhle dostal, může množství vydařených lekaček a hrůzyplných momentů, při kterých mě nejednou pořádně zamrazilo. Ba co víc, zaujal mě i příběh, jenž není vůbec špatný, má dobrou pointu a ani evropskému divákovi nehrozí, že se do něj zaplete a nepochopí jej. Nezbývá mi tedy jiná možnost, než hodnotit tohoto zástupce mého nejméně oblíbeného subžánru velmi vysoko. PS: Jsem zvědavý jak moc horší bude brzký americký remake... Horror movie of the year (13.03.2008)

„Viete... niekedy mŕtvi zostávajú s tými, ktorých milovali.“ K thajskému SHUTTERU som sa dostal až po všetkých „základných“ ázijských šokoch (OKO, RINGU, ZMEŠKANÝ HOVOR, séria JU-ON) i menej základných (TEMNÁ VODA, INFEKCIA, PREDTUCHA), nevraviac o amerických remakoch (NENÁVISŤ, KRUH, PULSE). takže hoci by sa mohlo zdať, že som toho mal po krk, jednalo sa napokon o poriadne mrazivé, znepokojivé a psychologicky vtieravé psycho, ktoré vám rozhodne neodporúčam pozerať samým a v noci. O štyri roky vznikol nevydarený hollywoodsky remake. (01.02.2009)